Všichni už máme tak zažité, že Vánoce se slaví večer 24.prosince, že k večeři je kapr nebo řízky a bramborový salát a že příchod Nového roku se slaví poslední prosincový den velkým ohňostrojem, že nás možná ani nenapadne, že by to někde ve světě mohli slavit jinak. Samozřejmě většina z vás asi ví, že v některých státech se Vánoce slaví až na Boží hod ráno, že židé neslaví Vánoce, ale Hanukku a muslimové Vánoce neslaví vůbec. Co ale další země?
ŠPANĚLSKO
Španělé jsou známí tím, že velice rádi slaví. I státních svátků mají mnohem více, než my a všechny pečlivě dodržují. Proto není divu, že Vánoce slaví vlastně dvakrát. Na Štědrý den 24.prosince se sejde celá rodina a mají bohatou hostinu, která trvá i více než čtyři hodiny. Po večeři jdou na půlnoční mši a mladí lidé potom pokračují do města na oslavy, které se podobají oslavám Nového roku.
Druhé „Vánoce“ mají ve Španělsku na Tři krále. Stejně tak, jako kdysi donesli tři králové dary narozenému Ježíškovi, dávají si dárky tento den i Španělé. Probíhá také tradiční průvod Tří králů na koních, kteří projíždí celým městem.
Na Silvestra je ve Španělsku zvykem připravit si hroznové víno a až o půlnoci odbíjí hodiny, musí při každém úderu sníst jednu kuličku vína. To jim má v novém roce zaručit štěstí.
LITVA
V Litvě je také nejdůležitější večeře. Ta musí mít 12 chodů (jako je měsíců v roce), trvá několik hodin a nikdo se tento den nesmí s nikým pohádat – naopak tento den by si všichni měli odpustit veškeré křivdy, které se za ten rok staly.
Jednou z tradic je i to, že svobodné dívky poslouchají štěkot psů – jejich budoucí manžel by měl přijít z té strany, odkud štěkot zní.
FILIPÍNY
Protože jsou Filipíny křesťanská země, probíhají tam Vánoční zvyky velice podobně jako u nás – jen v jiném pořadí. Zatímco u nás je půlnoční mše vlastně uzavření vánočního dne, na Filipínách to na půlnoční teprve začíná. Po mši se všichni příbuzní sejdou u stolu a dlouho jedí, povídají si a nakonec děti dostanou drobné dárky.
Na Silvestra mají Filipínci zvyk skákat do výšky. Čím více totiž vyskočí, tím větší je v dalším roce čeká blahobyt. Štěstí by měly zaručit o otevřené dveře a okna a hroznové víno pověšené nade dveřmi (to se další Silvestr zase vymění za nové).
ŘECKO
V Řecku Vánoce začínají už 40 dní před Štědrým dnem a po něm ještě dalších 12 dní pokračují. Před Vánoci se drží půst, kdy lidé nejí maso, vejce a mléčné výrobky. Zato se ale jí chléb Christopsomo, který je podobný naší vánočce. Na Vánoce jsou veškeré obchody, banky a úřady zavřené a lidé se schází s příbuznými u bohaté hostiny.
Místo stromečku se v Řecku zdobí lodě. Ačkoli poslední dobou přibývá rodin, které doma mají stromeček, někteří mají místo něj jen ozdobenou bazalku. Loď ale najdete v každé domácnosti i jako výzdobu měst.
Na Nový rok se znovu scházejí celé rodiny a hrají společenské hry. Ten, kdo vyhraje, bude příští rok bohatý, zatímco poraženého čeká štěstí v lásce.
DÁNSKO
Vánoční čas začíná v Dánsku už 1.listopadu, kdy každý větší pivovar vydá své vánoční pivo. Celý listopad a půlku prosince potom probíhají vánoční obědy, kdy se schází větší kolektivy kolegů, spolužáků nebo kamarádů a společně pijí vánoční piva a kořalky.
Během adventu se každý večer zapaluje jedna svíčka, což je vlastně taková obdoba našich adventních kalendářů. Každý den také všechny děti dostanou malý dárek a večer se mohou dívat na večerníček s vánoční tématikou.
Na Nový rok chodí lidé navštívit své přátele a před jejich domovními dveřmi nechávají střepy. To proto, aby lidé, kteří v domě bydlí, měli po celý další rok štěstí. Čím větší máte hromadu střepů, tím více budete mít štěstí.
ČÍNA
V Číně sice neslaví Vánoce, zato oslavy příchodu nového roku trvají celých patnáct dní. První den nového roku se pohybuje mezi 20.lednem a 20.únorem a všechny dny mají nějakou tradici. První den se drží půst od masa, druhý den chodí lidé bez práce od domu k domu s obrázkem boha bohatství a dostávají peníze. Třetí den se nechodí na návštěvy, protože by to přineslo neštěstí, čtvrtý den začínají fungovat úřady, pátý den se pořádají ohňostroje, šestý den se vyhání duch chudoby, sedmý den je opět bez masa a všichni mají narozeniny. Osmý den se lidé vrací do práce, devátý a desátý se slaví narozeniny císaře. Poslední, patnáctý den, jsou lampionové průvody a je to obdoba našeho Valentýna – svobodné ženy napíší své telefonní číslo na slupku z mandarinky a hodí ji do řeky nebo do jezera. Svobodní muži je loví a mandarinky jedí. Podle chuti poznají, jestli by byli s danou ženou šťastní, či ne – pokud je mandarinka sladká, čeká je úspěšný společný život.
VIETNAM
Ve Vietnamu se Vánoce také nijak zvlášť neslaví a stejně jako v Číně je zde mnohem důležitější Nový rok. Oslavy zde trvají týden a Vietnamci věří, že jak se budou chovat v těchto sedmi dnech, tak tím ovlivní, jaké budou mít další rok štěstí.
Další tradicí je, že se nesmí během oslav uklízet, protože hrozí, že by se smetím z domu vynesli omylem i štěstí. To má zajistit i první návštěva v novém roce. Bohatí muži s dětmi nosí štěstí, zatímco svobodné ženy, nemocní nebo lidé, kterým zemřel člen rodiny, nosí smůlu.
Inspirujete se letošní rok některými tradicemi jiných států? ☺