Styly výchovy v rodině: Existuje ideál pro všechny?

29. duben 2024, 10 min. čtení,

Patříte mezi rodiče co občas zvýší hlas na své děti nebo vás nechává ledově klidným situace, kdy vaše dítě zběsile lítá mezi dalšími na hřišti a užívá si svobody? Když donese ze školy horší známku, znamená to hned týden bez počítače nebo si raději promluvíte o tom, jak mu můžete pomoct si ji zlepšit?

Každý z nás má jiný přístup k výchově dětí a žádný není ten jediný správný pro všechny. Některé styly výchovy v rodině jsou ale v závislosti na osobnosti dítěte a rodičů vhodnější než jiné. Který je ten váš?

Obsah

Co je to rodičovský styl?

Rodičovský styl výchovy je způsob, jakým rodiče vychovávají a vedou své děti. Odráží se v nich chování vůči dětem, způsob komunikace nebo také to, jaká pravidla a povinnosti po dětech vyžadují.

Existuje hned několik rodičovských stylů a každý z nich má své jedinečné charakteristické rysy, kterými se odlišuje od ostatních.

Všechny z rodičovských stylů mají různý vliv na děti a jejich rozvoj a neexistuje jeden správný a univerzální výchovný styl, který by sedl všem. Volba stylu by měla být založena na individuálních potřebách a hodnotách rodiny.

Čtyři základní styly rodičovské výchovy

Mezi nejznámější rozdělení rodičovských stylů výchovy patří dělení podle psycholožky Diany Baumrind, která na konci 60. let 20. století provedla výzkum na základě důkladného pozorování rodičů a jejich dětí. Díky tomuto výzkumu vznikly čtyři styly výchovy v rodině, které se dodnes využívají v psychologii.

Velká část pozorování probíhala ve školce, kde sledovala chování dětí vůči ostatním dětem. Dále zkoumala interakce včetně komunikace mezi rodiči a dětmi a následně analyzovala jejich chování a vztah k rodičům. Velký důraz kladla na to, jak rodiče své děti odměňují a jak jim projevují svoji lásku.

Výzkum měl významný vliv na oblast výchovy a vývojové psychologie a dodnes je důležitou součástí pro pochopení rodičovských stylů a jejich vlivu na dětský rozvoj. Výsledky výzkumu pomáhají rodičům snadněji pochopit, jak různé způsoby výchovy mohou ovlivnit děti v různých oblastech, včetně sebeúcty, sociálního chování nebo schopnosti se rozhodovat. Mezi tyto výchovné styly patří: autoritativní, autoritářský, permisivní, nezúčastněný.

Graf znázorňující nároky a přístup komunikace jednotlivých rodičovských stylů.

1. Autoritativní styl rodičovství

Autoritativní výchova je založena na kombinaci vysokých očekávání, ale také bohaté podpory ze strany rodičů. Rodiče stanovují jasné hranice a pravidla, které od dítěte vyžadují. Zároveň ale podporují dětskou samostatnost a dbají na upřímnou a důvěrnou vzájemnou komunikaci.

Autoritativní rodiče dávají přednost vzájemnému a otevřenému dialogu, kde si o případném problému promluví, než aby své děti trestali nebo jinak využívali svého postavení a problémy řešili zákazy.

Jaký má autoritativní styl rodičovství dopad na děti?

Z dětí, které mají v dětství autoritativní výchovu často vyrostou dospělí, kteří se umí samostatně rozhodovat a dokážou vyhodnocovat rizika svého jednání. Jsou samostatní, společenští a mají kladný vztah s rodiči. Nedělá jim problém vyjádřit svůj vlastní názor a jdou si za svými sny.

Jak vypadá autoritativní styl rodičovství v praxi?

Stanovujete pravidla a dbáte na jejich dodržování. Vždy ale dítěti jasně vysvětlíte jaký je jejich důvod.
Zakládáte si na budování pozitivního vztahu se svým dítětem, aby se za vámi nebálo přijít v jakékoliv situaci.
Máte jasně určené hranice, co se smí a co ne.
Máte hlavní slovo, ve kterém ale vždy reflektujete potřeby dítěte.
Rádi si poslechnete názor a pohled vašich dětí, dáte jim prostor pro vzájemnou diskuzi.
Své děti chválíte, když se jim něco povede.
Nebráníte se systému odměn. Pokud je dítě šikovné a něco se mu podaří, nedělá vám problém ho odměnit.

Ivana P.

Máma (2 děti)

Zlatá střední cesta je podle mě ta nejlepší. Odborníci také doporučují autoritativní výchovný styl, protože poskytuje důslednost, disciplínu, jasné hranice, pevnost a bezpečí, ale zároveň vřelost, podporu a porozumění s ohledem na věk a povahu dítěte. Touto kombinací vychováte zodpovědné, sebevědomé a hodné dítě, které si poradí i později a bez vás.

Jsem pro, aby děti byly co nejvíce venku, obklopeny rodinou a hlavně zdravými a pevnými rodinnými vztahy. Hodně jim číst, zpívat, smát se s nimi a dávat jim lásku najevo. Nemá cenu to s dětmi moc komplikovat, ke zdraví a radosti jim stačí málo.

2. Autoritářský styl rodičovství

Autoritářská výchova je založena na přísných pravidlech a disciplíně, kdy jsou požadavky na dítě nastaveny mnohdy příliš vysoko. První i poslední slovo patří rodičům, kteří nejsou otevřeni jakékoliv diskuzi s dětmi.

Děti vychovávané autoritářským stylem mohou často zažívat pocity úzkosti z neschopnosti se rozhodovat sami za sebe a nedostatečného prostoru se vyjádřit. Ve většině případů jsou poslušné a vzorně následují pravidla, které jim autoritářští rodiče zadali. To může v budoucnu vytvořit problémy se samostatným rozhodováním.

Jaký má autoritářský styl rodičovství dopad na děti?

Podle Národního Centra Biotechnologií (NCBI) děti autoritářských rodičů mají často výborné studijní výsledky, které si však berou svoji daň ve společenském životě. Ve společnosti mají problém navázat nové vztahy a vyjadřovat své pocity, jelikož na to nikdy neměli prostor.

Často mají také nízké sebevědomí a nejsou schopni se sami rozhodovat, protože jsou od dětství zvyklí pouze na jasně dané hranice a pravidla bez možnosti vyjádřit svůj názor. Agresivní jednání vůči ostatní také není výjimkou.

Jak vypadá autoritářský styl rodičovství v praxi?

Jedna z vašich častých odpovědí na otázku proč, je “protože jsem to řekl/a”.
S dětmi nediskutujete. Nedává vám smysl jim dlouze vysvětlovat, proč jste se zachovali právě takhle. Prostě to tak je.
Dítě je tu od toho, aby poslouchalo zkušenější dospělé.
Máte jasně stanovená pravidla, přes které nejede vlak.
Pocity vašeho dítěte neberete v úvahu, pravidla jsou jasně daná a dodržují se za každé situace.
Pokud dítě udělá chybu, vyžadujete od něj, aby své chyby litovalo.

3. Permisivní styl rodičovství

Permisivní styl je charakteristický svým volným přístupem, vysokou autonomií a omezeným dohledem rodičů. Rodiče nekladou na děti příliš mnoho pravidel, naopak jim dávají velkou dávku svobody. Děti z permisivních rodin mohou mít problémy s určováním hranic.

Permisivní styl výchovy je známý také pod pojmy benevolentní nebo shovívavý. Díky absenci hranic mohou mít děti permisivních rodičů problém s respektováním autorit.

Jaký má permisivní styl rodičovství dopad na děti?

Dětem permisivních rodičů často chybí disciplína, což se může odrazit na jejich studijních výsledcích. Stejně tak postrádají úctu a respekt vůči autoritám. NCBI také upozorňuje, že děti jsou mnohem více vystaveny riziku obezity, jelikož po nich rodiče nevyžadují pravidelnou stravu, která se opírá o základy zdravého stravování. Naopak jim nechávají velkou benevolentnost v konzumaci nezdravých potravin a sladkého pití.

Jak vypadá permisivní styl rodičovství v praxi?

Pravidla u vás nestojí na nejvyšších příčkách v žebříčku výchovy. Pokud nějaké stanovíte, urputně nevyžadujete jejich dodržování.
Zastáváte názor, že by se děti neměly do ničeho nutit. Necháváte mu tedy volnou ruku při výběru kroužků, koníčků a náplně volného času.
Nesnažíte se na dítě předávat vlastní názory. Nejlépe se naučí věci tak, že si na ně přijde samo.
Dítě berete spíše jako kamaráda a jako rovnocenného parťáka.
Zakládáte si na upřímné a otevřené komunikaci a je pro vás důležité, aby se vám dítě nebálo svěřit jeho problémy.

Marija P.

Máma (1 dítě)

Dovolím dítěti vše, co chce, např. sníst čokoládu před obědem, skákat v kalužích, hrát si na písku, lézt na velkou skluzavku. Nedovolím nic, co by bylo nebezpečné pro něj nebo pro někoho jiného, nedovolím mu, aby mě uhodilo, ublížilo sobě nebo někomu jinému. Ukazuji mu, co je dobré, svým příkladem, ne křikem nebo něčím podobným. Nikdy jsem například své dítě neučila vyhazovat odpadky nebo se dělit o hračky, ani jsem ho nenutila říkat "děkuji", ale s manželem to děláme a uplatňujeme tyto hodnoty ve vzájemném styku s dětmi i ostatními. Všimla jsem si, že si je sami osvojili, protože nás pozorovali 🙂.

Věděli jste?

Studie potvrzují souvislost mezi permisivním rodičovstvím a zvýšeným užíváním alkoholu mezi dospívajícími dětmi, které byly vychovávány tímto stylem rodičovství.

U rodin s permisivním přístupem se nekontroluje čas strávený u obrazovky, pravidelné snídaně nebo svačiny a neklade se důraz na pravidelný pohyb, což může vést k riziku obezity a obvykle až 4 hodinám u televize denně.

4. Nezúčastněné rodičovství

Nezúčastněné rodičovství je charakteristické nedostatečnou angažovaností rodičů ve výchově dětí, na kterou může být často pohlíženo až jako na zanedbávání. Rodiče se nezajímají o potřeby a aktivity dětí a netráví společně čas jako rodina.

Nezúčastněné rodičovství můžete znát také pod pojmem zanedbávající rodičovství, který ale může nechtěně házet špatný obraz na tento styl výchovy v rodině.

Rodiče praktikující nezúčastněné rodičovství mohou občas zanedbávat základní potřeby dítěte, tento nezájem je často spojený s psychickými problémy samotného rodiče, který není schopen správně vyhodnotit situaci. Nezájem o děti může být výsledkem více faktorů. Někdy se jedná o složitou životní situaci rodiny, kdy jsou rodiče zahlcení jinými problémy jako je placení účtů, nadměrná práce a jiné.

Jaký má nezúčastněné rodičovství dopad na děti?

Děti jsou často odkázány samy na sebe, proto jim chybí disciplína, což může vést k horším studijním výsledkům. Děti z nezúčastněného rodičovství mají taky vyšší tendenci ke špatnému chování a to hlavně v důsledku absence pravidel.

V dospělosti dětem, které byly vychovány nezúčastněnou výchovou, často chybí zdravé sebevědomí a sebedůvěra. Často se potýkají s psychickými problémy jako jsou úzkosti nebo deprese.

Jak vypadá nezúčastněné rodičovství v praxi?

Nekontrotrolujete úkoly, o škole se s dětmi bavíte okrajově a nevyžadujete po dítěti excelentní výsledky.
Spoléháte se na jeho vlastní zodpovědnost. Svačiny i věci do školy si chystá samo, nekontrolujete zda je adekvátně oblečené nebo jestli si před odchodem vyčistilo zuby.
Nevíte s kým vaše dítě tráví svůj volný čas a kdo je v jeho partě kamarádů.
Většinu volného času trávíte odděleně, nikoliv jako rodina společně.

Jak najít ten správný rodičovský styl pro vás a vaše dítě?

Najít ideální rodičovský styl pro vaše dítě je otázka za milion. Každý styl má své pro a proti a závisí na řadě faktorů včetně osobních hodnot, kulturního zázemí, ale hlavně konkrétních potřebách dítěte.

Na tuto otázku neexistuje jedna správná a univerzální odpověď. To, co funguje pro jednu rodinu, může být na míle vzdáleným ideálem pro druhou. Pokud vám tedy kamarádka říká, že její způsob výchovy je ten nejlepší, možná pro její děti ano, ale pro vaše nemusí. A pamatujte také na pomíjivost online světa. Že ne všechno co vidíte na sociálních sítích, může být autentickým odrazem rodinného života.

Co je důležité při volbě rodičovského stylu zvážit?

Zvažte své hodnoty a přesvědčení: Jaké hodnoty a principy chcete vnést do svých dětí? Co je pro vás ve výchově dětí nejdůležitější a na co naopak nestojí na prvních příčkách v žebříčku priorit?
Potřeby dětí: Dbejte na individuální potřeby a povahu vašich dětí. Některým dětem bude mnohem více vyhovovat kontrola v autoritativním výchovném stylu, zatímco jiné se budou cítit lépe ve volnějším přístupu permisivní výchovy.
Kulturní zohlednění: Kultura, zvyky a také způsob, jakým jsme my sami byli vychováni může ovlivnit volbu, jak se rozhodneme vychovávat naše děti. Je důležité najít rovnováhu mezi kulturními zvyky a konkrétními potřebami vašich dětí.
Nezapomínejte na flexibilitu: Buďte otevřeni k případným úpravám nebo změnám v průběhu života dítěte. Je naprosto v pořádku upravit rodičovský styl výchovy s rostoucím věkem a postupným dospíváním vašich dětí. Co fungovalo pro batole, nemusí být ten nejvhodnější směr pro teenagery.
Pozorujte vaše děti: Sledujte, jak vaše děti reagují na daný výchovný styl. Máte pocit že jim prospívá? Jsou šťastné a dobře se přizpůsobují? Nebo jste si všimli zvýšeného stresu či problémového chování?

Existuje jeden, nejlepší výchovný styl?

Většina psychologů nebo pedagogických pracovníků se snaží vyhýbat odpovědi, který styl je ten nejlepší a nevyzdvihovat jeden rodičovský styl východy nad ostatní. Každá rodina má jinou dynamiku a s ní predispozice k jednotlivým stylům výchovy v rodině.

Psycholožka Diana Baumrind se však k jedenomu výchovnému stylu přiklání více než k ostatním. Podle Baumrind je autoritativní výchova tím nejlepším přístupem k výchově dětí, který jim rodiče mohou předat.

Belkis K.

Máma (1 dítě)

Dokud jsem se nestala mámou, myslela jsem si, že budu mít správnou reakci na každou situaci, že budu vědět, jak vyvážit autoritu a něhu, že vše bude v jakési rovnováze. Bohužel se mi zdá, že je to možné jen v mé mysli, protože každý den s sebou přináší nové výzvy.

Podporuji vyvážený rodičovství. S tím, že dnes může každý sdílet svůj názor a vše se diskutuje více než kdy jindy, jsme zmatenější. Jako rodiče nemůžeme vždy udělat správnou věc, ale dokud se budeme každý den ptát a snažit se být lepší verzí sebe sama, to z nás bude dělat lepší rodiče.

Zejména během dospívání mají děti autoritativních rodičů lepší představu o tom, co se od nich očekává a proč. Vyrůstaly v prostředí, kde je vítána diskuze a podpora od rodičů, což značně zvyšuje sebevědomí dětí, které jsou schopny ovládat své emoce.

Naopak děti permisivních rodičů mají také často vysoké sebevědomí, ale mohou mít problémy s autoritou a seberegulací. Děti vychované po vzoru autoritářského i nezúčastněného stylu trpí často nízkým sebevědomím a neschopností se rozhodovat a zodpovídat za své činy.

V konečném výsledku je to jenom na vás, rodičích, jak se rozhodnete své děti vychovávat a jaký rodičovský styl zvolíte.

Použité zdroje:

Sdílejte tento článek