Obáváte se u svého dítěte řečových problémů? Jaké jsou možnosti předcházení závažnějším komplikacím?
Existují dvě sorty logopedů – kliničtí a školští. Školský logoped absolvoval magisterské studium na katedře speciální pedagogiky. Učívá v logopedických mateřských školách, pracuje v pedagogicko-psychologických poradnách a je zahrnut pod MŠMT. Klinický logoped absolvoval stejné magisterské studium, ale nadto má splněnou šestiměsíční praxi ve zdravotnictví a dvouletou specializační přípravu. Pokud si chce otevřít vlastní ordinaci, musí mít minimálně pětiletou praxi při plném pracovním úvazku. Takovýto logoped pak spadá pod ministerstvo zdravotnictví a chcete-li ho s dítětem navštívit, potřebujete k tomu žádanku od lékaře. Návštěva je hrazena pojišťovnou. Nebudete-li se svým klinickým logopedem spokojeni, můžete ho (dle podmínek pojišťoven) po třech měsících změnit. K novému logopedovi ovšem musíte zavítat s novou žádankou.
Dalším řešením je logopedická prevence v mateřské škole (v rámci doby běžného pobytu ve školce) nebo návštěva některého soukromého logopedického pracoviště.
Logopedická prevence je výchovně-vzdělávací program MŠMT, v rámci kterého jsou poskytovány finanční prostředky na proškolování pedagogických pracovníků a nákup pomůcek pro rozvoj řeči a jazyka. Na základě tohoto projektu jsou v mnohých školkách do denního programu zahrnována hravá logopedická cvičení.
Vybraným dětem, které mají problémy například s motorikou nebo mají narušené zrakové či sluchové vnímání a potřebují je rozvíjet intenzivněji, slouží v mateřských školách kroužek logopedické prevence. Kroužek obvykle vedou logopedické preventistky, tedy učitelky ve školkách s akreditovaným logopedickým kurzem. Ideální je, když spolupracují s logopedem. Mezi preventistou a logopedem je totiž značný rozdíl v logopedickém vzdělání a při závažnějších problémech je třeba nezaměňovat práci preventisty s prací logopeda.