Monika P.

Takže vážení, už nepotřebujete hledat dál. Teta Mony se o všechno postará. Má charizma, hřejivou náruč, tuny trpělivosti, velké srdce plné lásky pro všechny. Udělá psychoterapii mamince, která se po letech vrací do práce a zároveň opečuje vaše dítě tak, že nebude chtít pak s vámi domů a bude si chtít ještě hrát. Teta je neskutečně spolehlivá, co řekne, to platí a vyjde v ústřety prakticky v čemkoliv.
Dceři bylo 18 měsíců, když ji vzala do parády, vše šlo krásně hladce (navzdory mím katastrofickým představám). V létě pak dostala ješte do péče i 4 letého syna, když byla zavřená školka a ten taky nechtěl domů.
Nepotřebujete nic víc vědět. Tato paní Vám přinese klid na duši, že vaše dítko je v dobrých rukách.
Tento portál nemá dost hvězdiček pro paní Moniku. Díky!

Čtete si všechny ty krásné recenze a říkáte si "to zní až moc dobře, aby to byla pravda"? Já to tak měla, když jsem procházela profil tety Moni na |link hidden| . Pak jsem jí zavolala a na druhé straně se ozvala neuvěřitelně vstřícná osoba sršící pozitivní energií. Pořád jsem byla nedůvěřivá, hledala jsem pro dceru (1.5 roku) chůvu, ktera by se věnovala jen jí, po negativních zkušenostech se starším synem jsem nechtěla takto malé dítě dávat do jakékoliv "skupinky". Ale řekla jsem si, že za návštěvu nic nedám. A tak jsme se s Belou šly podívat do Moničiny herničky. A zjistily, že je to pravda. Teta Moni je prostě boží. Děti ji baví, naplňují a doslova pro ně žije. Maximálně vám vyjde vstříc, nic není nemožné a všechno má své řešení. I problematické situace řeší s optimismem a obdivuhodným elánem. Nikdy nebudete mít pocit, že moc obtěžujete, máte nereálné požadavky, nebo že nemáte situaci pod kontrolou. Děti nejen hlídá, ale s respektem vychovává, učí a vede k samostatnosti. S Belou jsme u Moni čtvrtým měsícem a ještě dlouho zůstaneme. Moni se pro tuto práci narodila a já nemůžu říct víc, než že jsem vděčná, ze jsme ji potkaly.

Můžeme 100 % doporučit.
Paní Moniku jsme našli přes |link hidden| , potřebovali jsme hlídání přes noc. Domluva byla bez problémů, nakonec do toho hodila vidle dcerka a onemocněla. Nicméně jsme se domluvili, že se za ní stavíme do skupinky se podívat a hned to sedlo. Ninuška od 12 měsíců chodí do skupinky pravidelně každý týden a krásně tam prospívá. Vždy se tam doslova těší, jen dojdeme a utíká za tetou a dětma, ani se nerozloučí 😊. Ve skupince se pomalu učí na nočník, jak se dělit o hračky, má tam hodně podnětů. Původně jsme ji ani nechtěli tak brzo dávat na hlídání pravidelně, ale Ninušce se tam od začátku zalíbilo. Skupinka sídlí v krásném a čistém prostoru u Kounicových kolejí. S paní Monikou se dá na všem domluvit, není potřeba chodit v přesně stanoveném čase, ale jak to vyhovuje rodičům nebo dětem. Taky z ní jde cítit skvělá energie a je vidět, že má děti ráda. Když to srovnám s jesličkami mého syna, je to 100 a 1! Doporučujeme.

S Monickou nás spojilo štěstí "neštěstí", kdy mi měla meho 7mi měsíčního chlapečka hlídat babička, ale večer den předem hlídání zrušila. Nemohla jsem svůj program zrušit a tak jsem se na poslední chvíli obrátila na Monicku, její reakce byla rychlá a my tak druhý den v 11hodin došli k Monicce do hřebíčky. Syn byl nadšený, když jsem po dvou hodinách pro něj přišla neplakal a dal si hrál, jakobych ani nebyla pryč 🩵 kudy chodím tam o Monci vyprávím je skvělá 🥰

Na konci listopadu 2024 mě k tetě Monice přivedla kamarádka. Byla to pro mě velmi těžká doba, kdy jsem byla vyčerpaná matka co nespí a roční syn u ní přes den pouze pláče, což náš vztah dost poznamenalo.

Slovy jen těžko vyjádřím, co jsme u ní se synem našli, ale pokusím se. Už při první návštěvě mě uchvátila její neuvěřitelná energie, nadšení a především takový ten správný řízný humor, který ji za žádných okolností neopouští :). Její obrovské srdce má velké pochopení pro každodenní starosti a já si tak můžu nejen "postěžovat", ale nejsem skoupá s ní i ledacos skonzultovat, vážím si jejího názoru, nicméně nevyžádané rady od ní nečekejte :). Obdivuji její flexibilitu a neskutečnou obětavost. Pro všechny děti dělá rozhodně víc, než by musela, a to není samozřejmost.

Náš Pepíno se díky návštěvám nejen krásně rozjedl a já tak přestala postupně kojit, ale začíná pozorováním ostatních dětí lépe přijímat i další základní návyky, jako například chození na nočník, před a po jídle si myjeme ruce a necestujeme u něj po místnosti. Mě jako "prvomatce" tak Monika dokáže i ledacos usnadnit, pomoct zavést či utvrdit. Monika totiž není paní na hlídání, je to prostě naše nová milovaná teta a já jsem neskonale vděčná, že jí můžu navštěvovat společně se synem. Chápe jeho povahu a netlačí na pilu, jinde by tohle opravdu neprošlo. O našeho Pepína je tak s láskou postaráno a já našla novou přítelkyni.

Teď už jsme se synem parťáci a ze mě se stala konečně šťastná máma.

Děkujeme za vše! ❤️

S tetou Monikou jsme měli neskutečné štěstí! Zachránila nás a především našeho syna (1,5 roku), který nastoupil do dětské skupinky/školičky, a ač je docela společenský, ani po 3 měsících adaptace jsme se nikam neposunuli. Ze slova "školka" se u nás doma stalo tabu doprovázené neštěstím, pláčem a postupně strachem. Začala jsem tedy urgentně hledat jinou alternativu. Narazila jsem na paní Moniku a ihned se mi spojila s referencí, kterou mi kdysi ještě jako bezdětné předávala nadšeně kolegyně z práce.
Od prvního telefonátu a následného setkání, kdy jsme si byli se synem oba u tety Moniky pohrát v herničce, nevycházím z údivu a nadšení. To, co jsme za 3 měsíce nebyli schopni ve školce ne jen prolomit, ale ani posunout, bylo u Moniky otázkou dvou návštěv. Po měsíci už se mnou syn ani nechce odcházet domů a chce, abychom si u tety Moniky hráli spolu, když ho vyzvedávám. Za krátkou dobu se posunul v komunikaci s ostatními dětmi, samostatnosti a celkově nám roste před očima ještě větší rychlostí! O „tetě Moni“ mluví doma neustále, nadšeně vykřikuje, když si vykládáme, že si tam zase půjde hrát s dětmi, a všem na potkání vykládá, co u tety Moniky dělali a s čím si hráli. Pravidelné info od tety o průběhu dne uklidňuje nás rodiče - vše je v naprostém pořádku a svěřili jsme syna do správných rukou.
Nevím, kde teta Monika bere trpělivost a energii, ale měla bych si jít okamžitě stoupnout do fronty. Musím přiznat, že i já se od ní učím přístupu k některým situacím. Vlastně se synovi nedivím, taky bych tam někdy chtěla zůstat 😀

Teta Monika nám byla doporučena naší kamarádkou, a musíme spolu s manželkou říct, že to bylo nejlepší doporučení všech dob! Teta nás při prohlídce “ozářila” sluníčkovou osobností, která pomohla zbavit dceři strachu už při prvním setkání.

Zpočátku příchody byly těžší, ale po více než týdnu byla usměvavá a těšila se na další shledání s tetou a dětmi v herničce. Určitě k tomu pomohlo osobní setkání, které navrhla teta Monika a díky tomuto osobnímu přístupu, si naše dcera na tetu rychleji zvykla.

Začala chodit k tetě před dovršením druhého roku, a počas chození se rychleji naučila mluvit, učit se básničky, jemným motorickým dovednostem a také jak se rychle socializovat do skupinky malých dětí :) Určitě nesmíme zapomenout, že teta nám velmi pomáhá s čištěním zubů, zastřiháváním nehtíků, učesáváním vlasů a mnoho dalších denních věcí, které doma dcerka často odmítala.

Díky Monice se naše dcerka naučila mnoho nových věcí - například se dokáže sama obléknout a obout si botičky, držet správně tužku, počítat do deseti a aktuálně se spolu učí i barvičky. Je taky úžasné vidět, že naše dcerka si našla kamarády a dokáže krásně fungovat v skupince dětí.

Jsme moc vděční za trpělivost tety Moniky a taky za lásku, kterou dává naší dcerce a taky všem ostatním dětem. Je pro naši rodinu skutečně důležitou osobou a jsme moc šťastní, že jsme ji našli <3

S tetou Monikou jsem se seznámila díky mé mamince – byly to spolužačky na základní škole, později i na gymnáziu. Na nedávném školním srazu se spolu bavily a moje maminka se zmínila, že se po dvou dětech a šesti letech doma vracím do práce, a že mladší syn, 3 roky, vlastně nikdy nebyl beze mě (nepočítám-li max dvě hodiny odpoledne u babičky), a že mám z toho trochu strach, já nastupuji do práce, starší dcera půjde do první třídy a syn poprvé do školky. Domluvily se, že se mi mamka zmíní, co teta Monika dělá a já se jí ozvu a popř. se domluvíme na nějaké informativní návštěvě. Moc jsem nechtěla, dávat synka k někomu, koho neznám, doufala jsem, že budou ochotní ve školce, kam bude v září nastupovat, jej vzít v červnu na pár hodin na zkoušku. Z pochopitelných důvodů to nebylo možné, a tak jsem s trochu nepříjemnými pocity tetě Monice zavolala.

Děkuji mamce, že mě přesvědčila. Po telefonu byla teta Monika tak sympatická, veselá, pozitivní, neustále se smála, a i přes telefon sršela neskutečnou energií. Povídaly jsme si asi dvacet minut, plně akceptovala naši výchovu a domluvily jsme se, že přijdeme na zkoušku, kde můžu být po celou dobu přítomna. Byla jsem tam tedy se synem, viděla jsem, jak to tam funguje (dobře namazaný stroj!), jak ostatní děti reagují na tetu, jaká je tam pohoda, a hlavně na mě dýchalo to, jak všechny děti, co tam jsou, jsou milovány. Byly objímány, chváleny, podporovány. Vše se jim klidně vysvětlovalo, žádná agrese, neustále se žertovalo, dělala se legrace pomalu z každé drobnosti, a děti to zbožňovaly. Mnohem mladší děti než můj syn, byly skoro úplně samostatné, samy se obsluhovaly (nočník, svačinka, vytažení hraček a následný úklid - no zírala jsem). Další den tam byl syn sám, skvělé předání u dveří, od tety co chvíli chodily zprávy a fotografie, co dělají, jak to synkovi jde, což mi neuvěřitelně pomohlo, protože co si budeme – i pro maminky je to velká změna a nechcete své dítě dát někam, kde nevíte, jak se k němu můžou chovat za zavřenými dveřmi; např. v případě, že se kvůli něčemu vztekne, zuří, a pod. Teta o všem informovala, i o tom, jak situaci vyřešili (stejně jako bychom to řešili doma, žádné tresty, vysvětlování, nekonečná trpělivost).

Byl tam asi dvakrát, vše naprosto perfektní, jen úsměvy a bez slziček, ale potom si uvědomil, že to není dočasné, že bude chodit každý týden několikrát a začalo to. Plakal při předávání, plakal i doma, když se zeptal, jestli půjde k tetě, ve vlaku, když jsme jeli do Brna, plakal, že chce být s mámou a ne s ‘blé tetou’. S tetou byla však perfektní komunikace, a opět, nekonečná laskavost a trpělivost, protože synek plakal jenom mně, jakmile se za mnou zavřely dveře, plakat přestal a hrál si s dětmi i interagoval s tetou. Já jsem si samozřejmě připadala jako nejhorší máma, že ho plačícího nechávám někde, kde asi být nechce, váhala jsem, zda dělám dobře, ale jakmile jsem odešla, přišla mi hned zpráva i s fotografií, že je syn v pořádku, že už se usmívá, že si hraje s dětmi.

V červenci pak kvůli naší dovolené a výletům byla pauza a synek šel do školičky až po víc jak měsíci. Měla jsem z toho trochu obavy, že jsme vyšli ze cviku, že ta pauza byla moc – ale vše si sedlo, syn neplakal, ani když se zeptal, jestli tam půjde, na tetu se těšil, když jsem odcházela, jen mě objal, dal pár pusinek a vesele běžel za tetou. Věřím, že nástup do školky bude pro synka díky tetě Monice mnohem snazší a akceptovatelnější, protože stačily dva měsíce (respektive tři) a nastala neskutečná změna, jak v samostatnosti, komunikaci nebo kooperaci s okolím.

Dodám, že syn před nástupem do herničky moc nemluvil (spíše měl svůj vlastní jazyk, kterému jsem rozuměla jen já s dcerkou a mužem), krom sestřičky nijak pravidelně nepřicházel do kontaktu s jinými, stejně starými dětmi, spíše sporadicky a ve spolupráci s nimi a komunikaci s nimi to bylo znát. Díky tetě Monice, a také dozrání (ale hlavní zásluhu v tom jistě má teta Monika) se více rozmluvil, krásně si hrál s dětmi, spolupracoval, dělil se, půjčoval. Vylepšil své hygienické návyky - opustil nočník a jako velký kluk chodil sám na záchod, začal si automaticky sám umývat ruce a pořádně (většinou jsem mu je umývala já, ať mám jistotu, a proto mě najednou překvapilo, jak to zvládá sám a lépe jak já). Začal si broukat písničky. Když jsme pak byly na dovolené s přáteli a jejich dětmi, viděla jsem, jak s nimi spolupracuje, jak je k nim laskavý, jihlo mi srdce.

Děkuji Vám, teto Moniko, z celého srdce, za Vaši lásku a péči, laskavost a humor, který jste synovi poskytla.

Dcerka začala chodit do herničky když jí bylo 15 měsíců. Bylo to v době, kdy jsem cítila, že už potřebuji alespoň nějaký čas pro sebe, abych mohla na chvíli „vypnout“, narušit stereotyp a hlavně načerpat síly. Herničku paní Moniky nám doporučili známí. Dvě rodiny, nezávisle na sobě, jejichž děti herničku navštěvovaly. Už na základě povídání o jejich zkušenostech jsme byli přesvědčeni, že herničku chceme vyzkoušet.
Měli jsme štěstí, že pro dcerku bylo volné místo prakticky okamžitě, protože o herničku je velký zájem. Při první návštěvě jsem se mohla na cokoli zeptat, podívat se na zázemí a prostě strávit pohodový čas ve společnosti dětí a paní Moniky, zatím co dcerka řádila s ostatními dětmi. Musím říct, že jsem byla naprosto užaslá jak v herničce vše skvěle funguje a jaká je tam pohoda. Paní Monika, která herničku spravuje sama, vytvořila pro děti báječné místo. Nejde jen o to, že děti si hrají a někdo na ně dává pozor. Paní Moni naprosto přirozeným způsobem učí děti jak se k sobě chovat, pomáhá jim rozvíjet se a zdokonalovat v sebeobsluze. Dcerka se v herničce naučila chodit na nočník, zlepšila se při stolování a v oblékání, posunula se pohybově a celkově se neuvěřitelně rozpovídala.
Paní Monika je velmi energická, ale zároveň laskavá a trpělivá. S dětmi řádí a vymýšlí zábavu, ale umí také krásně přirozeně nastavit potřebné hranice. Děti ji milují a každé by ji chtělo mít pro sebe. Jako rodič oceňuji také neuvěřitelnou flexibilitu při domlouvání čehokoli a preciznost při zpracování vyúčtování - vše krásně přehledné.
Dcerka zatím chodí 2x3 hod týdně, ale i těch pár hodin je v životě mámy obrovská změna. Už po měsíci, kdy dcerka herničku navštěvovala, jsem se cítila tak svěže, že by mě vůbec nenapadlo, že takovou pohodu zažiji. Zkrátka každý volný čas se počítá a navíc, absolutně nemám pocit, že dcerku někam „odkládám“ – naopak! Z herničky jde vždy vyřáděná, spokojená (tedy musíme ji odtud lákat, protože se jí pryč nechce) a jak jsem psala výše, udělala obrovské pokroky, až je mi někdy trapné, že jako rodič to mám bez práce :-) Když dcerce řeknu, že jde do herničky za tetou a dětmi, tak jí svítí očka a brebentí „teta teta“ klidně i celou cestu než ji dovedu – to je pro mě jasná zpráva, že tady to prostě funguje jak má.
Když píšu tuto referenci, celou dobu se usmívám, protože hernička nám přinesla do života spoustu pohody a radosti. Je toho tolik co by se dalo napsat, ale myslím, že nic nebude dost výstižné. Musí se to zkrátka zažít :)

Moniku doporučujeme všema deseti - manžel, já a hlavně náš syn:)

Upřímně, když jsem hledala hlídání pro syna (rok a 4 měsíce), měla jsem velké výčitky svědomí, z důvodu, že už nechci pracovat pouze po večerech. Jako každá máma jsem pro syna chtěla to nejlepší, využila jsem tedy výborného doporučení na tetu Moniku od své známe. Co však přišlo, jsem opravdu nečekala. Monika mě odzbrojila už v samotném úvodu našeho prvního telefonátu - tu nepopsatelnou energii a můj šok (v tom nejlepším slova smyslu) si pamatuji dodnes. Monika byla při prvním telefonátu (a je při každém dalším setkání) stále usměvavá a plná pozitivní energie.

Prvních pár odloučení se neobešlo bez slziček (nejen ze synovy strany) :). Monika ale dokázala a stále dokáže podpořit, uklidnit - a to nejen děti, ale i maminky prostřednictvím pravidelné dávky fotek vyřechtaného prcka.

Monika je neskutečná. Zajímá se, jak se máme, když je syn nemocný, vede děti k samostatnosti, rozvíjí je,... nic pro ni není problém. Nám nesmírně pomáhá například s odplenkováním, kdy je z řevu při pouhé zmínce o nočníku jako mávnutím proutku nočník kámoš. Vše zvládá s přirozenou lehkostí, má zkrátka neskutečný dar.
Moni pozná, jak se dítě cítí, a co v danou chvíli potřebuje. Proto si syn hlídání u tety v herničce zamiloval opravdu rychle.

Syna předávám natěšeného na tetu, supr vybavenou herničku a hlavně své kamarády. Mně tak spadl obrovský kámen ze srdce.
Když syn na moje slova "Mám Tě moc ráda" odpoví "táta, babi, děda, Moni taky”, hovoří to podle mě za vše ❤️

Žena plná senzační životní energie, empatická duše, naše další babička. To vše je paní Monika, naše milá teta Moni.

S tetou Moni, jsme se našly na webu hlídaček. Po prvním setkání a “testovacím” hlídání byla ruka v rukávě. Ani ve snu bych si nesnila, že budeme mít takové štěstí a najdeme někoho takového. To se nedá popsat, to musíte zažít. 🙂

Naše Anička k tetě Moni nastoupila mezi 10. a 11. měsícem a je tam šťastná jako blecha. Hlídání zatím využíváme jednou až dvakrát týdně.

Teta Moni má pro děti perfektně zajištěné zázemí včetně parádně vybavené herny a spinkací místnosti.

Přes všechny naše, mnou vnímané, “specialitky” - Anička spí přes den jedině v kočárku, zatím nezvládá zcela papat sama, je hodně energická a má svůj jasný názor, je spíše divočejší dítě - si teta se vším hravě poradila a Aničku posouvá každé další hlídání vpřed a dál.

Teta Moni má zkrátka nějaké TO. Takové TO, co i vy pocítíte, když tetu Moni poznáte, ale vaše děti to pocítí mnohem intenzivněji a hlouběji, a proto je téměř jisté, že i vaše dítko zde najde bezpečný prostor pro zábavu, socializaci i rozvoj. Teplo domova je součástí balíčku. 🙂

Když jsem na |link hidden| narazila na Mončin profil, moc se mi líbilo, že by měl Tiago (1 rok), nejmladší z našich tří synů, aspoň část dne svůj vlastní prostor, kde by ale nebyl sám, naopak se skupinkou dětí.

To jsem ještě nevěděla, že se z Moni tak rychle a přirozeně stane člen naší rodiny. Je z těch lidí, kteří se neptají co nebo jak mají dělat, "Koukne a vidí." Pak nás nepeskuje, co všechno nezvládáme dělat, jenom nás informuje, že dneska zvládli to a to a my to směle můžeme ze svého nikdy nekončícího seznamu vypustit. Je tady nejen pro naše milované děti, ale i pro nás rodiče. Nezalekne se ani plínky, ani počůraných kalhot. S úsměvem umeje, namaže, přebalí a hlavně pomůže dětem, aby to už třeba příště všechno zvládli sami. A když ne, tak nic, budou to společně dál trénovat. Moni má triky na všechno. Na čištění zoubků, na odmítání jídla, na společné hraní, na poutání dětí do autosedačky, na co jen si vzpomenu. Všechno dělá s humorem, hraje si s dětmi, komentuje s maminkami, neustále s úsměvem na rtech.

A hlavně má laskavé slovo a pochopení pro rodiče. Sdílíme s ní naše radosti i naše strasti. Vždycky je tady se svým srdcem na dlani pro nás pro všechny. Vůbec se nedivím, že jí rodiny oslovují teta Moni.

Souhlasím se všemi referencemi přede mnou, které mi tenkrát ukázaly, že není proč váhat, raději okamžitě volat. Je fajn, že my rodiče i sourozenci jsme spokojení, ale nejkrásnější je se zatajeným dechem sledovat Tiaga, který se ještě od branky vrací, aby Moni poslal pusinku. Takže pokud zrovna vidíte Mončin profil otevřený, máte zrovna takové štěstí, jako před rokem já.

Hledáte hlídací bohyni? V tom případě jste na správné adrese. Moniku si nemůžeme celá rodina vynachválit. 🙌🏻 Její energii a přístup k dětem si zamilujete téměř hned. Nejvíce oceňujeme efektivní komunikaci, kdy mám pocit, že snad nic není problém. Syn k “tetě” Moni nastoupil těsně před druhým rokem. Už z úvodního telefonu jsem měla skvělý pocit a těšila se víc než on😁. Poprvé jsme se byli na hodinku mrknout společně a věděla jsem, že jsme vybrali správně. Pak si šel syn vyzkoušet párkrát cca 2 hodinky úplně sám, abychom zjistili, že je vše v pořádku. Zvládal krásně. Při prvním dni v práci po mateřské jsem tím pádem nemusela mít vůbec žádný stres, protože jsem věděla, že je ve správných rukou. Pocit klidu mi dodala i moje 100% důvěra v to, že Moni zvládá mého raracha bez sebemenších problémů.😊
Chození k tetě Moni nám pomohlo hned v několika věcech: syn začal více mluvit, nechá si krásně bez vztekání vyčistit zoubky a začal se více projevovat v dětském kolektivu. ❤️ Děti v herničce jsou naprosto boží a hezky si hrají i s ostatními.
Co opravdu cením jako maminka je, že když si se synem v něčem nevím rady, Monika mě vždy vyslechne, poradí, doma její rady aplikuju a světe div se - ono to funguje! 🙌🏻
Kontakt na Moniku jsem dostala od známé a už teď ji vychvaluji všude. 😁 Je prostě nejlepší! 💪🏻👏🏻

Paní Moniku som kontaktovala na základe odporúčania od známej, keď som potrebovala pre synčeka nájsť detskú skupinku pred blížiacim sa nástupom do práce.
Pani Monika vo mne zanechala veľmi dobré dojmy už po prvom telefonickom rozhovore a následne aj počas prvého stretnutia, ktoré prebehlo u nás doma - čo navrhla sama pani Monika, keď intuitívne vycítila, že synovi pre začiatok lepšie sadne návšteva v domácom, jemu známom prostredí. Náš 2-ročný synček je citlivý a hanblivý chlapček a ťažšie prijíma zmeny, preto som veľmi rada, že som ho zverila práve do rúk pani Moniky, ktorá prirodzene rešpektuje individualitu každého dieťatka.
Následne sme pokračovali návštevami pani Moniky v jej herničke, kde sa denne stará o cca 8 detičiek. Som veľmi vďačná za to, že som mohla zo začiatku chodiť k pani Monike spolu so synčekom na adaptáciu, ktorú syn rozhodne potreboval aj vzhľadom na jeho silnú fixáciu na mňa. V škôlke alebo v mnohých detských skupinkách by som musela synčeka nechať samého hneď od začiatku, čo by určite niesol ťažko on aj ja. Vďaka dlhšej adaptácii (3-4 týždne) si synček zvykol na pani Moniku aj na nové prostredie a ja som sa presvedčila o tom, že sme si vybrali správneho človeka na opateru o nášho syna. Pani Monika je veľmi energická, dôsledná a vždy pozitívna. Komunikuje s deťmi ako s partnermi a rešpektuje ich potreby a ešte je s ňou aj sranda :) Zároveň dokáže veľmi láskavým a vľúdnym spôsobom nastaviť hranice a viesť deti k ich dodržiavaniu.
Prvá návšteva u tety Moniky bez mamy bola pre synčeka veľmi náročná, a tak, ako sme predpokladali, odlúčenie odo mňa prežíval veľmi ťažko. No napriek tomu vďaka obrovskej trpezlivosti, empatii a pozitívnej aure tety Moniky sa synček postupne upokojil, zapojil sa do hry aj denných aktivít. Pri ďalšej návšteve pri lúčení synček opäť plakal, no tentokrát to trvalo len chvíľku a krátko na to mi už pani Monika posielala fotky, ako sa hrá, ide na nočník a ako papá (a to je nejedlík! ;) )
Napriek ťažkému začiatku kvôli synčekovej veľkej separačnej úzkosti, teraz viem, že ho môžem bez obáv nechať s pani Monikou a bude k nemu pristupované s empatiou a porozumením. Zároveň som rada, že syn trávi čas v kolektíve detičiek v podobnom veku, čím sa tiež učí základné zručnosti do života.
Pani Monika je spoľahlivá, komunikuje otvorene a promptne a snaží sa rodičom vychádzať v ústrety v maximálnej možnej miere. Všetkým ju vrelo odporúčam a špeciálne by som ju chcela odporučiť mamičkám, ktoré majú citlivé detičky, ktoré ťažšie znášajú zmeny a odlúčenie od mamy. Pani Monika je ten správny človek, s ktorým detičky zvládnu prejsť aj takouto ťažkou situáciou.

K tetě Monice jsme se dostali přes doporučení kamarádů . Vykládali nám o ní, jak je dokonalá a zvládá i větší počet dětí najednou, což mi přišlo nemožné. Už při první návštěvě mě bylo jasné, že tohle je ta naše budoucí ,,teta’’. Jakmile syn ( 9m ) Moniku uviděl, hned natahoval ruce, ani smích nechyběl. Tak jak se paní Monika líbila synovi Viktorovi, líbila se i mě. Poprvé jsem Viktora dala k tetě na pár hodin dopoledne, vše bylo v naprostém pořádku. Věděla jsem co Viktor dělá, jak jí, s kým si hrál, kolikrát byl přebalen, kdy šel spát. K tomu mi přišly i moc pěkné fotky, kde jsem viděla jak je syn spokojený. Při druhém hlídání jsem byla naprosto nadšena. Teta Monika nelenila a hned posadila malého na nočník. Vůbec nechápu, jak se jí to podařilo, že tam vydržel sedět. Zatím mám jen pozitivní zkušenosti, Moniku bych všem doporučila. Díky ní mám čas si v klidu zajít za sportem a vyřídit věci, které bych normálně nestihla. Viki si pohraje, něco nového se naučí a hlavně ,,tetu,, zbožňuje. Vždy se u Moniky směje, jen ji zahlédne ve dveřích. Tetu Moniku vychvaluji a doporučuji všude, kde to jen jde 😊

Moniku jsme poznali na základě osobního doporučení našich známých, kteří k ní dávali do péče svého synka. Naši kamarádi jsou velmi hodní, ovšem jejich slovní vyklad, jak je Monika úžasná, byl tak nadýchaný, že jsme si říkali, bezva, ale uděláme si obrázek sami.

Objednali jsme se na prohlídku místa s Monikou a vyrazili i s dětmi. Máme dcerky 4 a 2 a právě pro tu mladší jsme hledali strážného anděla postupně až na tři dny v týdnu. Monika rozmetala jakékoliv naše pochybnosti ohledně toho, ze její popis byl přehnaný, během otevření dveří. Nebylo pochyb, že lepšího člověka, kterému bychom svěřili naši dcerku, (mimo naši rodinu) nenajdeme. Bylo rozhodnuto, okamžitě. S odstupem času, kdy dcerka chodí do skupinky téměř rok, je jasné, že Monika je výjimečný člověk a naprosto zrozená pro péči o děti. Adaptace nebyla nikterak náročná pro dcerku a tím ani pro nás. Ze začátku jsme dostávali fotky pro ověření, že se naše dcerka dobře baví a je spokojená. Monika je srdce otevřené a při dotazech na možné změny v zaběhlém režimu jsme vždy dostali odpověď, ano, samozřejmě! Vyplnila nám mezery v hlídaní i druhého dítěte v období letních prázdnin, stará se o dítě jako o své vlastní, pomůže s osvojením nových návyků typu nočník či jídlo příborem, utře nos a vyřeší případné nehody s úsměvem na rtu.

Rozhodujete se, zda své dítě svěřit právě do této skupinky a do rukou Moniky? Odpověď je stejná, jakou dostáváme celý rok od našeho seznámení. Ano, samozřejmě! Vaše noční spaní bude klidné a vaše děťátko si bude hrát s “náhradní tetou”, kterou si zamiluje. Jako táta vám řeknu, že každý den ve skupince určitě nebyl s našim andílkem zalitý sluncem, od Moniky však nic jiného neuslyšíte. To vám dodá klidu a pocitu štěstí, že zvládnete, co potřebujete a vaše děťátko bude jako v bavlnce.

Na tetu Moniku jsem dostala doporučení od kamarádky, která má stejně starou holčičku jako já. Ačkoliv má teta Monika stále narváno, podařilo se nám k ní naštěstí dostat, a já jsem za to strašně vděčná, protože teta Monika je prostě skvělá. Má neskutečně moc energie a je na ní vidět, že práci s dětma prostě miluje. Dcera k ní do herničky začala chodit ve 14 měsících na jeden celý den a nyní ve 21 měsících chodí na 2 celé dny týdně. Hned od začátku se jí tam líbilo a vždy se k tetě Monice velmi těší. Pokud výjimečně ze začátku při předání došlo na slzičky, jakmile se za mnou zavřely dveře, dcera okamžitě plakat přestala a hnedka se zapojila do hry mezi ostatní děti, o čemž mě teta Monika informovala a zaslala fotku, abych neměla starost. Teta Monika se upřímně raduje z úspěchů mé dcery (např. při jídle či na nočníku), a také pracuje na tom, aby úspěchy přibývaly. Dceři velmi prospívá pobyt v kolektivu různě starých dětí v herničce, od kterých se může učit. Tetu Moniku doporučuju kudy chodím!

“Teta Monika” aneb sen každé maminky ❤️ opravdu! Na paní Moniku jsem dostala kontakt od své kamarádky, která k ní vodí syna už cca 2 roky. Hned po prvním telefonátu jsem věděla, ze je to ta pravá☺️! Ta energie!!! Na hlídání chodí můj 9 měsíční syn. Ano! I takto malý prcek je u paní Moniky v těch nejlepších rukou a kdyby nebylo rýmeček a bacilů, šel by dokonce ještě dřív. Před startem jsme byli s Maxem spolu třikrát “na zvykačce” - jednou jsme jen koukali, po druhé se zapojili více v menším počtu dětí a po třetí už se řádilo. Všechno naprosto skvělé!!! Teta zpívala, povídala básničky, když bylo potřeba pohladila a s ladností odpovídala na milion dotazů od dětí ☺️ Pak přišlo ale naše první “ostré” hlídání a byly slzičky! Ne synovi, ale moje 🙈 Snad každý rodič pochopí - první odloučení je prostě těžké. Teta Moni, ale přesně ví, co maminčina dušička v danou chvíli potřebuje!! Dostávala jsem fotky s popisem jak se syn chová, jak reaguje ❤️ co dělá. Po slzách přišel krásný pocit, že je syn opravdu v těch nejlepších rukou, socializuje se a zažívá něco nového, hezkého. A jako bonus toto vše v krásném prostředí super vybavené herničky (sem bych si chodila hrát i já :) My už svoji SUPER TETU našli a DĚKUJEME za ni!!!!

„Tetu Moniku“ jsem oslovila kvůli hlídání našeho ročního syna. Domluvili jsme se na první návštěvě, kdy jsme si za ní šli společně pohrát, aby se vzájemně poznali. Syn měl v té době trochu separační úzkost, tak jsem čekala, co bude. Ale proběhlo to skvěle! Někteří lidé mají péči o děti prostě v sobě a paní Monika je toho zářným příkladem. 😊 Ta její komunikace na syna okamžitě zabrala. Mě to uklidnilo, že bude syn v dobrých rukou.
První samostatná návštěva proběhla záhy. Při předání trochu slzičky (to jsme čekali). Nicméně 5 minut po mém odchodu jsem už měla fotky, jak si syn hraje a je v pohodě. No a od té doby chodí.
Musím říct, že mi tohle hlídání otočilo mateřskou. Syna tam dovedu s kočárem, zpět domů se proběhnu, pár hodin pracuji a běžím si pro něj po obědě zpět. Dostanu najedeného, obstaraného a vyhraného chlapečka, který usne v kočáru. Já mám vlastně v tu chvíli odsportováno, odpracováno a pak už máme čas jen na sebe. Jsem (hlavně mentálně) odpočatá. Partner mi řekl, že mě takhle „nabitou“ neviděl rok 😊
A ještě musím dodat, že teta Monika, jiné hračky, podměty a společnost dalších dětí syna podle mě dost posouvají. Myslím, že jsme měli neuvěřitelné štěstí ve výběru. Můžu maximálně doporučit. Obzvláště když má někdo strach u menších dětí, jak to bude probíhat. Paní Monika má nějakou zvláštní auru a všechny děti co jsem tam viděla jsou v pohodě. Děkujeme moc!

Tetu Moniku nám doporučila kamarádka, a sami ji nyní doporučujeme, kudy chodíme. Na čekacím listu jsou i děti kamarádek, které se ještě nenarodily, takže pokud je tento portál otevřený, je to skoro vzácnost. Dcera k ní chodí od 12 měsíců, nejdříve na pár hodin, nyní v 18 měsících chodí dvakrát týdně na celý den. Ze začátku mě teta Monika informovala pomocí zpráv i fotek, takže jsem měla představu, jak se dcera má, kdy spinkala, atd. Na dceři jde vidět, jak jí kolektiv dětí prospívá a učí se novým věcem, a to hlavně díky tetě Monice, která ji naučila např. jíst samotnou ze lžičky, chodit na nočník, atd. Obdivuji, že i při velkém počtu dětí se dokáže všem věnovat naplno a s neskutečnou pozitivní energií.

Syn chodí k tetě Monice do herničky týden, respektive zde byl 3x. První den jsem syna (1 rok 10 měsíců) odvedla do herničky s tím, že jsem mu snažila vysvětlit, že pokud se mu zde nebude líbit, nic se neděje, nikdo ho tam nebude nutit chodit. Je to společenský tvoreček a kolektiv má velmi rád, nepředpokládala jsem tedy, že by pobyt v herničce nezvládl. Vycítil ale, že se na něj “něco chystá” a cesta nebyla příliš veselá, chůze spíše loudavá. Jak jsme přišli do herničky a zjistil, že zde na něj čekají další děti, se kterými si bude moci hrát a především energií a optimismem sršící teta Monika, obavy se rychle vytratily. Původně jsme byly s Monikou domluvené, že si syna vyzvednu před obědem, nakonec zůstal do 14 hodin, jelikož i když doma nechtěl spávat, v herničce po obědě usnul. V průběhu dne mi Monika posílala informace, jak syn vše skvěle zvládá, že se mu v herničce líbí, až vříská radostí. Druhý den byla cesta o poznání rychlejší, místy jsme si museli i popoběhnou, jak se syn do herničky těšil. Vše se neslo ve stejném duchu jako první den, maximálně si čas v herničce užívá a co víc, naučí se zde spoustu nového. Odpolední nálada po návratu z herničky je vždy výborná. Doma byly věci jako poobědový spánek, bryndák a nočník téměř nemožné a s tetou Monikou bylo hned vše brnkačka. Monika je tak trochu kouzelník. Věřím, ze lepší tetu na hlídání bychom jen těžko hledali. Moniku můžeme vřele doporučit!

Ani ve snu by mě nenapadlo dát mojí malou někam na hlídání. Zvládnu přece všechno sama. S tím jsem si plula životem až do dceřiných 2 let, kdy jsem od sestry dostala Moniku jako dárek. Krásných předplacených 40 hodin a já byla přesvědčená, že to tím skončí.
Jak bych taky mohla dceru někam pravidelně vodit, když po obědě usne jen u kojení a skoro nepapá, že…
To jsem ale málo věděla, jaká je Monča kouzelnice. První den jsem dceru přivedla jen na půl dne a jako správně úzkostlivá maminka zůstala v herničce trčet aspoň hodinu, s dojmem, že to dceři ulehčuji. Přitom ta měla úplně jiný zájmy, než okoukanou mámu… Děti v jejím věku, spousta nových hraček a podmětů a tančící, zpívající Monča z které srší neutuchající pozitivní energie. Odešla jsem, aniž by se se mnou rozloučila. A ten den jsem od Moniky dostávala fotky neustále něčím zaměstnaného mého tvorečka. Druhý den mi Monika oznámila, že nevidí problém v tom, aby tam dcera spala. S vědomím, že budu jen okolo, takže mi může kdykoliv napsat, jsem souhlasila. Přesně v dceřin obvyklý čas odpočinku mi jen pípl telefon s fotkou mého spícího mláďátka tulícího se k plyšákovi. A svačinky, co jsem ráno balila s přesvědčením, že si je odpoledne zase povezu domu mizely v malým bříšku stejně rychle, jako oných předplacených 40 hodin. Těmi to samozřejmě vůbec neskončilo.
Už jsem si zvykla na to, že mi malá často říká „my to s Mončou děláme takhle, mami. Tuhle písničku mi zpívá Monča před spaním. Puzzle už umim skládat, Monča mi ukázala...“
Dcera si v herničce prožívá první kamarádství. Je úžasné, že tam většina dětí chodí pravidelně. Je pozorovatelné, jak se styl jejich hry vyvíjí čím lépe se poznávají a navzájem inspirují. Monika na vše profesionálně, avšak neuvěřitelně láskyplně dohlíží. Vede děti k soběstačnosti, samoobsluze, hygienickým návykům, toleranci, učí je nové básničky, písničky a hry, hraje jim divadlo, čte knížky, pomáhá při logičtejších hrách, každému dítěti se věnuje přesně jak potřebuje. Nenechává děti „vyplakat“, nepodceňuje důvody jejich nespokojenosti a až mateřsky uklidňuje ty, kterým se zrovna něco nelíbí. Zkušenosti jí pomáhají brzy odhadnout, co na koho platí. Mohu říct, že moje dcera Moniku opravdu zbožňuje a respektuje. Když Monika poví „uklidíme hračky“ dcera (a i ostatní děti) jde a uklízí. To se doma moc neděje. Také velice oceňuji, že má pochopení pro rodiče, pro které je samozřejmě složité opouštět svého potomka, zvláště, pokud zrovna prochází naprosto přirozenou, ale nepříjemnou fází separační úzkosti.
O Monice můžu říci, že je to velice inteligentní dáma, která je šťastná se svým mužem a má harmonický vztah se svými dětmi a vnoučaty. Je vyrovnaná a péče o děti je přesně to, co chce dělat a dělá to bravurně. Myslím si, že toto je to tajemství, proč má na tváři neustále přilepený upřímný úsměv. Asi není překvapení, že Monika není už jen naše teta na hlídání, ale i kamarádka, jak moje, tak dceřina.

S paní Monikou jsem se poprvé setkala před lety, když jsem s naším druhým, tehdy asi ročním, dítkem vyrazila na pískoviště u domu. Z milé paní, která s velkým nadšením dělala bábovičky na boření pro malého chlapíka podobného věku jako byl ten náš, se vyklubala teta na hlídání. Naše občasná náhodná setkání se v následujících měsících stala příjemným zpestřením dne. Tehdy jsem si říkala, že pokud bych někdy potřebovala pohlídat prcka od někoho „cizího“ (mimo rodinu), přála bych si, aby to byl někdo s takovou energií, láskou a pozorností vůči dětem jako Monika.

Před necelým rokem jsem dostala nabídku nastoupit zpět do práce na několik hodin týdně. Z mé strany to bylo možné pouze v případě, že budu mít hlídání pro naše třetí tehdy 15. měsíční dítko. Takové hlídání, kde bude v pohodě a spokojené, zatímco já si odpočinu od dlouhé rutiny v domácnosti. Hned jsem věděla kam volat. Paní Monika byla vstřícná, hned jsme se domluvily na termínu, kdy se s prckem přijdeme podívat do herničky. Malému se v novém prostředí moc líbilo, skvělá energie, kterou teta Moni vysílá, se na něj přenesla a byl tam jako doma. Zahájili jsme adaptaci, kdy jsem maličkého vodila do herničky pravidelně, aby si pomalu zvykal. Teta byla skvělá, brala ohledy na potřeby dítěte i moje. Když bylo předávání se slzičkami, vždy jsem následně dostala zprávu a fotku, abych věděla, že už je vše v pořádku (a to bylo většinou pár minut po mém odchodu). Ze začátku posílala teta info v průběhu celého hlídání, takže jsem byla v klidu. Teď už zprávy nepotřebuji, protože vím, že se má skvěle. Obavy z toho, jak bude zvládat usínání v cizím prostředí, jídlo, pobyt bez mámy, byly zcela zbytečné. Teta je kouzelnice a prostě to s dětmi umí. A náš maličký bere hlídání u tety jako samozřejmost. Odchází z herničky s úsměvem, sám mi hlásí, že mu teta dala papat a taky, že nepotřeboval dudlík, nebo že si zpívali. Když se zeptám, jestli se měl dobře, řekne mi NE (a pak se začne smát, jaký se mu povedl skvělý vtip 😊)
Když je nemocný, teta se nezapomene zeptat, jak se daří jemu nebo i jeho sourozencům, které občas vídá při vyzvedávání prcka. S tetou Moni nemáte jen paní na hlídání, ale opravdovou tetu, která se zajímá a pomáhá.
Co chtít víc 😊 děkujeme

Teta Monika je úžasná! Dcerce bylo 15 měsíců, když začala herničku navštěvovat a mohu říct, že již od prvního dne jsme věděli, že je to pro nás to pravé. Zpočátku byly při předání slžičky, které za chvíli přešly. Teta Monika to s dětmi umí a současně má i velké pochopení pro nás rodiče, takže první adaptační týdny posílala "report z adaptace". Bylo skvělé vidět, že si malá po pár minutách hraje s hračkami a ostatními dětmi. Musím říct, že mi to velmi pomohlo, protože každý závan pochybnosti či výčitky (který přepadne každou z nás při prvním odloučení) byl rozptýlen fotografií a zprávou ještě než jsem došla na zastávku. Po pár týdnech malá ráno vpadla do dveří tetě do náruče, odpoledne si ji přebírám usměvavou jako sluníčko. Je vidět, že Monika k dětem přistupuje s respektem, naslouchá jim a jejich potřebám a současně je s ní zábava, děti mají prostor na hru i "vyřádění". Pro dceru i pro nás nemohla být lepší volba!

Hlídání u tety Moniky není žádné hlídání. Není to odložení dítěte, nebo jen služba. Je to součást rodiny, je to kamarádka, která chce být s vaším děťátkem. Od první chvíle, co jsme se s tetou Monikou potkaly mi bylo jasné, že tohle je úplně jiná liga než moje předchozí zkušenosti. Tolik energie, kterou vyloženě překypuje, kterou krásně rozdává dětem v herničce! Je neuvěřitelná. Zvládla mého malého synka zhruba od sedmi měsíců a samozřejmě občas ji zapláče, ale teta Monika ho klidně nosí v nosítku, zpívá, brouká, všechno vysvětlí. Bere ho jako parťáka, ne jenom jako dítě. Kromě času, který náš synek tráví v herničce si neustále píšeme a řešíme spolu vše, od úklidu hraček po nemoc dětí. Je to opravdu víc než jen teta na hlídání. Je vidět, že si tím i sama ona plní svůj sen a nemá hlídání dětiček jen jako „práci“ ale opravdové poslání. Synek si krásně v herničce zvykl a tráví tam s dětmi moc hezký čas, o kterém jsem neustále pomocí fotek informována, a tak se nemusím bát, dávám tetě Monice plnou důvěru a využívám čas na studium. Kromě synka byla v herničce už i naše starší dcerka (3roky) a od první chvíle mi nadšeně vše vykládá a často mi říká, že „teta Moni je moje kamarádka“. Co víc si může máma přát? Moc děkuji, že jsem na tetu Moniku narazila a těším se na další měsíce a možná roky, kdy nám bude pomáhat s našimi dětmi a na to, jak se synek bude moci v herničce se staršími dětmi hezky rozvíjet!

Moniku nám sneslo přímo nebe, po nepříjemných a velmi zlých zkušenostech ze školky s dočasnými psychickými problémy mého synáčka přišla naděje… a to Monika… synáčka hlídá každý den a je úplně vyměněný - veselé, usměvavé dítě, které ani nechce chodit domů:-)Monika to s dětmi moc dobře umí a díky ní dělá i můj synáček obrovské pokroky.Monika si zaslouží víc jak 5 hvězdiček!Všem MOC doporučuji.

Na paní, tedy tetu Moniku, jsme narazili na portálu Hlídačky v době, kdy jsme hledali chůvu pro naši rok a půl starou dcerku na jednorázovou akci – naši vlastní svatbu. Když jsem si prohlédla její profil a přečetla recenze, ani jsem nevěřila, že někdo takový skutečně existuje. Po prvním telefonátu mé nadšení nebralo konce a okamžitě jsme si domluvili první seznamovací návštěvu. Během pěti minut dostala teta Monika od naší malé pusu a další hodinku si společně hrály, byla to zkrátka láska na první pohled. My jsme proto ani vteřinu neváhali a věděli jsme, že teta Monika je ta pravá, ta která s námi a s naší dcerou prožije náš velký den. I když to neměla snadné, vše úžasně zvládla, takže jsme si s manželem mohli naši svatbu jaksepatří užít. Dokonce hlídala dceru i v noci, abych se já, poprvé po roce a půl, mohla „zdržet ve společnosti“. Dceru dokázala v noci bez problémů uspat, což se do té doby nepodařilo nikomu jinému než mně. Teta Monika mi dokonce pomáhala ze svatebních šatů, dá se tedy bez nadsázky říci, že se stala nejen součástí naší svatby, ale i rodiny. Jelikož jsme byli z jejího hlídání dcerky nadšení, rozhodli jsme se, že malá bude čas od času navštěvovat její dětskou skupinku. Měla jsem z toho trochu obavy, jelikož je na mě dcerka dost fixovaná, není ani bůhvíjaký jedlík a po obědě usne pouze, když jsem u ní. Jaké bylo moje překvapení, když mi Monika začala posílat fotky a zprávy ze skupinky – dcerka vysmátá, najedená – vždy sní, co jí nachystám, na nočníku (doma se jí to do té doby moc nedařilo) a dokonce krásně spinká, sama, v postýlce. Neuvěřitelné! Teta Monika musí ovládat nějaká kouzla. Ne nadarmo jsem si ji přejmenovala v telefonu – je to skutečná Mary Poppins, „prakticky perfektní“ ve všem, co dělá! Doporučujeme ji všemi deseti, nejenom my, rodiče, ale hlavně naše dcera Josefína. ;)

S paní Moniky jsem naprosto unešená a moje dcera jí zbožňuje. ❤️ Opravdu skvělá a můžu říct nejlepší paní na hlídání, jakou jsem kdy měla. Dceři se věnuje na 200% ❤️. O aktivitě mě pravidelně informuje pomocí fotek.Dcera má stále úsměv na tváři a je vidět jak je spokojená. Opravdu cítím velkou úlevu, že je o moji malou lásku postaráno. Paní Monika je doslova můj ANDĚL. ❤️🙏

Paní Monika hlídá naši roční dceru od února 2019. Již od porvního telefonátu a následného osobního setkání jsme měli velmi pozitivní dojem a naše dcera si na Moniku začala pomalu zvykat. Nejříve šlo o hlídání pár hodin týdně a nyní je dcera s Monikou tři dny v týdnu. Monika je naprosto profesionální, spolehlivá a respektující chůva. Vždy platí to, na čem se domluvíme, je vemli flexibilí a vždy se snaží maximálně vyhovět a přizpůsobit se potřebám dítěte. Naše dcera začala chodit na nočník právě s tetou Monikou a poprvé spala v postýlce sama také s tetou Monikou, což považuji u tak malého dítěte za obrovský úspěch a také projev dceřiné důvěry tetě Monice. Na základě vlastní zkušenosti mohu proto Moniku bez jakýchkoliv výhrad doporučit jako ideální chůvu.
Tetu Moni jsme poznali před třemi lety, kdy začala pečovat o naše tehdy 13 měsíční dítko spolu s dalšími více či méně starými dětmi. V dětské skupině tety Moni je kladen velký důraz na vzájemný respekt a toleranci, což naprosto souzní s naším vnitřním nastavením. Naše první dítě proto mělo možnost se vyvíjet ve velmi krásném a harmonickém prostředí, které je nedílnou součástí péče o děti všech věkových kategorií pod vedením Moniky. Po nástupu do školky, který proběhnul tento rok, byly paní učitelky velmi mile překvapeny naprostou samostatností našeho dítka, od převlékaní, přezouvání botiček a papučků, po toaletu, o navazování jemných sociálních vztahů s vrstevníky během prvních dnů ve školce ani nemluvě. Především díky láskyplnému přístupu tety Moni, bylo naše dítě naprosto připraveno pro bezproblémový přechod do školky.

S tetou Moni můžete počítat i v tak delikátních situacích jako je například narození druhého dítěte, které u nás probíhalo poněkud rychleji, než jsme čekali a bylo velmi náhle třeba zajistit péči o starší dítě. Monika přijela k nám domů v extrémně krátkém časovém intervalu, i když jsme původně byli domluveni úplně jinak, a starší dítě si bez problémů převzala a perfektně vše zorganizovala. Díky její citlivé přípravě našeho prvního dítěte na příchod sourozence, proběhlo přijetí nového člena rodiny velmi harmonicky.

Nyní je našemu druhému dítku rok a začalo v dětské skupince tety Moni objevovat svět. Ani dvoutýdenní přerušení během letních dovolených nekomplikovalo návrat do dětské skupinky, naše mladší dítě si tetu Moni zamilovalo stejně rychle a intenzivně jako to první.

Teta Moni je prostě chůva, kterou si pro své děti vysnili snad všichni rodiče. Spolehlivá, ohleduplná, respektující, citlivá a motivující. Vyjde Vám vstříc bez výhrady v každé životní situaci. Je to náš anděl.

Teta Monika je opravdový odborník na práci s malými dětmi, když jsem k ní přivedla mého rok a půl starého syna, měla jsem problém ho tam nechat samotného, pár prvních hodin jsem tam byla s nimi a viděla tu úžasnou péči tety Moniky o děti, pak jsem ho tam nechala samotného a malej byl nadšený, teď už vůbec nepláče, maximálně když od tama odcházíme a odkoukal tam chození na nočník, takže už nám doma sedí na nočníku, což předtím nehrozilo. A děti jsou tam hodné, vím, že se syn tam naučí jen ty hezké věci, půjčování si hraček, přátelskou komunikaci s ostatními a ne agresivitu a pořvávání, jak to někdy vidím na hřištích. Teta Monika byla ta správná volba:)

Při vyslovení myšlenky, že bych potřebovala někoho, kdo nám pohlídá dvouletou dcerku, když pojedu s manželem do porodnice přivést na svět jejího sourozence, jsem nevěřila, že někdo takový existuje 😇
Ono to totiž znamenalo, aby pro nás byla paní k dispozici nepřetržitě kolem termínu porodu, dokázala se vypořádat s jakoukoli denní dobou, postarat se a získat si dceru, která bude rozhozená z odjezdu maminky a tatínka a moc to nebude chápat. A taky aby si předem získala naši důvěru, protože jsme přeci nechtěli naší prvorozené způsobit nějaký šrám na duši. To bych raději porod zvládla bez tatínka, když máme ty babičky daleko.
A ono se stalo... ozval se mi doslova anděl - teta Monika ❤️ Už z první návštěvy v její herničce jsem byla unešená a bylo jasné, že s dcerkou budou kámošky.
Takže když přišel den D, manžel mě k večeru odvezl do porodnice, potom dcerku k tetě Monice a ikdyž prý byla na měkko, za chvíli se smála. Když mi tohle manžel řekl, věděla jsem, že je dcera v těch nejlepších rukou a já se můžu plně soustředit na příchod miminka.
Dostávali jsme postupně i fotoreport, jak to zvládají. Paní Monika měla doma s jejím stejně úžasným manželem o zábavu postaráno 😁 Dcerka tam normálně usnula i přesto, že spaní s někým jiným než s maminkou je velký problém. A nejvíc mě dostalo, když se mi potom paní Monika svěřila, že spala velmi lehce, kdyby náhodou něco, ale že nebylo potřeba. Ona má prostě mateřský instinkt i na hlídané děti ❤️ To je boží... takhle to přece mnohdy nemají nastavené ani vlastní babičky.

A co tím vším chci říct? Jestli hledáte někoho, kdo se postará o vaše dítko, když vy nemůžete, tahle paní je tou nejlepší volbou.
Já budu neustále děkovat osudu a portálu Hlídačky, že nám spojil cesty a naše rodina dostala přesně takovou podporu, jakou jsem si pro tento okamžik vysnila. Děkuji ❤️

Paní Monika je přesná trefa snad pro všechny děti na světě! Je neuvěřitelně energická, plná úsměvu na povrchu i zevnitř. Sálá z ní pohoda, nadšení a tolik pozitivní energii, že všechny strhne s sebou v tom nejlepším slova smyslu.
Opravdu věřím, že se pro hlídání a práci s dětmi narodila. 🙂
Po seznámení s ní jsem byla přesvědčená, že je pro mého ročního syna tou správnou volbou na hlídání. Má můj velký obdiv za to, jak dokáže skoro ve vteřině uklidnit plačícího synka, který si prochází separační úzkostí a zvládá k tomu ještě několik dalších dětí.
Nejvíc oceňuji i to, že v průběhu dává vědět, jak to společně zvládají a pošle i pár fotek spokojeného dítka.
Syn je u ní v herničce spokojený tak, že si hraje až u toho výská radostí a to myslím mluví za vše. 😀
Vždy, když syna dávám k paní Monice, odcházím s naprostým klidem, protože vím, jak je tam s ní i s dětmi spokojený.
Jsem neskutečně ráda, že jsem ji díky hlídačkám našla! ❤️🙏🏻

Paní Moniku jsem si našla na Portále |link hidden| , kde mě naprosto uchvátilo její hodnocení. Všechno, co maminky o paní Monice napsaly, bylo tak úžasné, že jsem ji hned kontaktovala a popsala jsem jí mého rok a půl starého synka, kterého jsem k ní chtěla dát na pravidelné hlídání. Paní Monika je moc sympatická a energická žena a s dětmi to umí naprosto báječně. Přestože můj syn ještě nechodí na nočník a byl zvyklý být jen s mámou, ani toho se paní Monika nezalekla a srdečně nás přivítala. Syn teď chodí zhruba 2x týdně do herničky, kde si spolu s ostatními dětmi hraje a asi po 3. návštěvě si na všechny krásně zvykl a vidím, že je spokojený. Je úžasné, že se zde může krásně socializovat s dětmi a najít si tu i nové kamarády. Je to skvělá příprava na školku a věřím, že až synka dám do školky, budou paní učitelky nadšeny, že už je tak samostatný a šikovný. V případě náhlé potřeby je schopná pružně zareagovat, operativně domluvit místo a čas převzetí syna a sama jej také odvézt do herničky. . Vím, že je muj syn v nejlepších rukou a paní Moniku můžu doporučit jako naprosto nejlepší volbu 😊.

Když byly synovi necelé čtyři roky, začali jsme hledat chůvu, která by nám pomohla s vozením do lesní školky, a pohlídala, když bude třeba. Vysnili jsme si „naši chůvu“, a sen se stal skutečností – poznali jsme Moniku, je to už víc než rok.
Má velké srdce, miluje děti a děti milují ji. Zjedná si pořádek, a přitom je s ní zábava. Umí od srdce pomazlit i hvízdnout jako chlap, jak je to zrovna třeba ;-) Je zodpovědná, praktická a spolehlivá – co slíbí, vždycky dodrží. Je pozitivní! Přichází vždycky v dobré náladě, i když má třeba starosti. Ženská „do nepohody“, co by pro „své“ děti dýchala.
Ctí zvyklosti v rodině a neudílí nevyžádané rady. Když se jí ale zeptáte, vždycky dobře poradí – je maminka dvou dospělých dětí a zkušená chůva. Shodnete se beze slov, že u jídla se sedí atd., že děti mají mít své povinnosti přiměřené věku, že méně je někdy více... V mimořádných situacích se snaží maximálně vyjít vstříc, a případné komplikace řeší pružně a s rozmyslem. Otevřenost splácí otevřeností – domluvím se s ní jako s nejlepší kamarádkou.
Když „klienti“ souhlasí, hlídá zároveň děti z různých rodin, a obzvlášť jedináčkům tak dopřává vzácnou dětskou společnost v domácím prostředí. Zpívá, předčítá a maluje, hraje divadlo, vaří a peče, s nadšením vleze do křoví i do bunkru z dek.
Vození do lesní školky si žádá invenční přístup: má na sobě svěřené dítě svoje gumáky, nebo si během dne omylem obulo cizí? co všecko má zmáčené a je třeba to odvézt? je ten tmavěmodrý cípek, co támhle čouhá z bláta, opravdu „naše“ rukavice? atd. To všechno Monika zvládne s přehledem a s humorem! A mé návraty z jógy jsou jako ze sna: Náš chlapeček je usměvavý, navečeřený, vykoupaný, zuby vyčištěné a poslouchá, jak mu teta Monika čte pohádku; zablácené oblečení ze školky je pečlivě rozvěšené, boty se suší, nádobí od večeře je umyté a uklizené, a pokud mezitím náhodou doprala pračka, tak je i pověšené prádlo.
Jedním slovem, Monika je: superkalifradžilistikexpijalidózní :-)
Po více než třech letech musím ještě doplnit: Když začal syn chodit do školy, Monika občas hlídala jeho i naši mladší holčičku. Přáli jsme si, aby si dcera mohla na Moniku zvykat postupně, a Monika nám laskavě a vynalézavě vycházela vstříc: Přibírala ji na pravidelné procházky s dalšími dětmi včetně miminka v kočárku, dlouho, a trpělivě. Po čase začala dcera chodívat k Monice do herničky, tedy vlastně: Monika ji ráno vyzvedla autem u nás u domu a odpoledne ji zase dovezla. A tehdy už bylo jen „Miuju Momiku!“ :-)

Když potřebujeme hlídání v sobotu nebo v neděli, bere Monika obě naše děti k sobě domů, a mají se tam náramně: zpívají a malují, vaří a pečou, podle ročního období sázejí brambory, sbírají jablka nebo hrabou listí, koupou želvu nebo jdou na výlet za ovečkami, a vracejí se nadšení a spokojení, a taky umytí a navečeření, „jen uložit“ :-)

Po prázdninách půjde naše holčička do školky. Během školkového dne „na zkoušku“ jsem s radostí sledovala, jak je z Moničiny herničky zvyklá na děti a perfektně „připravená“: okoukla, co a jak dělají ostatní, a zvládla šatnu, záchod, oběd i odpolední spaní :-)

Monika je jako člen naší rodiny, tolik toho už s námi prožila, vždycky jsme se na ni mohli ab-so-lut-ně spolehnout a byla nám VELKOU oporou. Říkávám jí, že je jako Mary Poppins: Jsi prostě ideální chůva, Moničko, a my jsme moc vděční, že jsme Tě potkali a že Tě máme! Děkujeme! :-)

Hlídací teta Monika je prostě skvělá.
Hlídá syna již půl roku od jeho 13-ti měsíců a všude na ni pěji samou chválu.Z počátku jsem měla samozřejmě obavy, jestli to tak malý a ještě u cizí paní zvládne. Moje a i manželovy obavy se však rozplynuly, když jsme paní Moniku poprvé uviděli. A to nejen díky tomu jak o své “práci” krásně mluví, ale hlavně kvůli tomu, jak to má celé zmáknuté. :) Syn je vždy u tety naprosto spokojený a v dobré náladě a to je pro mě důkaz, že paní Monika jen nejen profesionál a děti umí zabavit, ale hlavně má v sobě něco tak pozitivního, co ani nejde pojmenovat a strhne to jak děti tak i vás :)

Paní Monika si perfektně poradila s věkově nesourodou partičkou dětí hostů na svatbě mé dcery. Okamžitě se naladila na jejich notu a fungovala od začátku až do pozdnějšího večera. Bylo vidět, že práce s dětmi je jí velkým koníčkem a srdeční záležitostí. Že je profesionálkou ve svém oboru dokládá také to, že přijela vybavena hračkami, měla v rukávu celou řadu her. Svatbu si tak měl šanci užít každý :) Rozhodně neváhejte a pokud budete pořádat rodinnou oslavu, svatbu, nebo budete potřebovat "jen" individuální hlídání či společnost pro svoje děti, tady jste na správné adrese!

Paní Monika je prostě úžasná. Syna Pabla hlídá od jeho 8 měsíců. Je velmi empatická k potřebám dítěte. To, jak se dětem věnuje je úžasné. Vždy, když si jdu vyzvednout Pabla, tak se ozývá smích, zpěv písniček a vládne naprostá spokojenost. Pablo je spokojený, já jsem spokojená... Co víc si přát🙂

Může pětiměsíční mimino nastoupit do dětské skupiny? Může. A kdo viděl naše pětiměsíční mimino v herničce u tety Moniky by řekl, že i musí. Petík byl hned od začátku z dětské skupiny úplně nadšený. Péťa miluje děti. Dětská skupina tedy pro něj byla báječné místo, kde mohl celý den (když zrovna nespinkal) pozorovat děti, jak si hrají a do jejich her se zapojovat. Ostatní děti byly z miminka úplně unešené. Opečovávaly ho jako svůj poklad. Na jedné z fotografií Petík leží ve své kočárkové vložné tašce a kolem něj jsou tři děti jako kolem Jezulátka v Betlémě. Všechny tři ho hladí a láskyplně se na něj dívají. Tato fotka dobře vystihuje charakter vztahu mezi miminkem a ostatními dětmi ve skupině. Z naší zkušenosti tedy domov tedy není jediné místo, kde se miminku dostane láskyplné péče a bezpečného a podnětného prostředí.
Při uvažování, zda dát miminko hlídat s hlídací tetou člověka trápí několik obav. Zkusím některé z nich postupně projít a zaznamenat naši zkušenost.
Nebude mu chybět maminka? Ne. Tedy 100% to platí v případě našeho dítěte. A myslím, že to platí v případě všech dětí, pokud se s hlídáním začne dostatečně brzy (tedy než se dítě začne bát lidí, které nezná, tedy cca do 7. měsíce). Teta má dar vztahu k dětem. Děti to instinktivně vycítí a cítí se s ní v bezpečí. Teď už je Petíkovi dvacet měsíců a když ho teta přivede domů, drží se jí za nohu, brečí a nechce ji pustit pryč. Částečně ho upokojí jen naše ujištění, že zítra zase určitě půjde do herničky. Lepší důkaz láskyplného pouta mezi dítětem a pečující osobou asi není.
Zvládne se teta Monika postarat o dítě, které ještě dobře nezná? Ano, zvládne. A s přehledem. Teta má dostatek zkušeností a intuice, aby zvládla péči o i dítě, které je v herničce nové a které ještě dobře nezná. Není tedy potřeba se obávat, že teta nepozná, že se chce miminku spát nebo že má hlad nebo že potřebuje potulit.
Bude mezi ostatními dětmi v bezpečí? Zvládne teta více dětí najednou? Ano. Teta Monika je superžena. Přestože já mám co dělat starat se o dvě děti, teta Monika s přehledem zvládá čtyři a více. Nejdůležitější je pro mne, že teta Monika má bezpečí dětí na prvním místě. I když nastane nečekaná situace, ve které by někdo jiný mohl zapomenout, co je pro bezpečí dětí zásadní, a vzpomněl by si příliš pozdě, jsem si stoprocentně jistá, že u tety Moniky se toto nestane. Bezpečí dětí je na prvním místě i v této podvědomé rovině.
Může se hlídat miminko, které je kojené? Ano může. S tímto bohužel nemám osobní zkušenost, ale v mém okolí mám kamarádky, které nechávaly hlídat kojené děti. Dítě pije odsáté mateřské mléko z lahvičky. Trochu technickým problémem může být naučit miminko na lahvičku, ale když si zvyká postupně (ideálně od cca dvou měsíců), tak s tím není problém. Ani kojení by tedy nemělo být zásadní překážkou v tom dopřát miminku interakci s dětmi v herničce.
Díky skvělé zkušenosti s hlídáním staršího syna jsme příliš nepřemýšleli, zda mladší dítě v miminkovském věku tetě Monice svěřit nebo ne. Věděli jsme, že to bude v pohodě. I přes tato pozitivní očekávání nás ale Petíkovo naprosté nadšení z herničky překvapilo. Nečekali jsme také, že každý den budou chodit zprávy o úžasné interakci mezi dětmi a malým Petíkem. Už se těšíme, až bude v herničce zase nějaké miminko a Petík teď bude "ten velký", kdo se o něj bude starat.

Najít paní Moniku byla trefa do černého. Byla mi doporučena kamarádkou a nemůžeme si ji vynachválit. Neskutečně pozitivní přístup, časová flexibilta, vztah k dětem. Synové se na ni vždy těší, odchází k ní i přichází zpět ve výborné náladě. Dokáže je motivovat k sebeobsluze a řádu lépe než já. Absolutně spolehlivá, doporučuji!

Tetu Moniku jsem potkala náhodou, když mi kamarádka řekla, že nám na 2 hodiny její "hlídačka" pohlídá i moji, tehdy 20 měsíční, holčičku. První setkání bylo úžasné. Nejen pro mě, ale především pro moji dceru. Dcera byla u tety Moniky v naprosté pohodě, usměvavá a spokojená.
Rozhodla jsem se využít služeb tety Moniky pravidelně v pracovní dny. Je ochotná mi dceru vyzvednout doma, přivést, odvést, apod. Není problém s večerním či nočním hlídán. Vždy je na ni 100% spolehnutí. Co řekne, to platí! Její přistup je laskavý, vždy si ví se vším rady a můj pocit klidu, že je o dceru dobře postaráno je k nezaplacení. Vnímám, že dcera k tetě Monice chodí ráda. Vrací se plná energie a dobře naladěná.
Děkuji za setkání s Monikou, je to naše usměvavá parťačka. Máme Tě rady teto Moni.

V Brně dne 10.7.2020

Jitka Nováková

Teta Monika hlídá mého syna už od 11-ti měsíců. Jsem velmi ráda, že ji máme, všechny situace řeší s přehledem, je naprosto přesná ve všem, na čem se domluvíme. Co je pro mě velice důležité, k dětem má blízký vztah a má je opravdu ráda, takže když jdeme k tetě Monice, je to jako bychom šli k naší vlastní tetě. Syn je velmi kamarádský, z kontaktu s ostatními dětmi je nadšený a návštěvy si užívá.

Pochopila jsem, že být s dítětem nonstop neznamená být automaticky dobrou mámou.
Dobrá máma je podle mě ta, která ho připraví na život, s otevřenou náručí naslouchá jeho potřebám,
dává mu podněty pro jeho rozvoj, učí jej a věnuje se mu.
Svoji dceru nadevše miluji, velice se o ni bojím a jen tak bych ji nikomu nesvěřila. Ale v jejich 16-ti měsících jsem byla nucena pro ni zajistit hlídání na cca 12 hodin týdně. Po dobrých zkušenostech mé kamarádky, jsem se rozhodla pro hlídání u tety Moniky.
Už po třech týdnech jsem viděla, jak to dcerce nesmírně prospívá, jak se rozvíjí a učí novým věcem. Pozoruji rozdíl, mezi dcerou a dětmi, které nejsou v dětském kolektivu. Těší se za kamarády a tetu poslouchá ve všem. Monika se dětem věnuje ne na 100%, ale na 1000%, což máma v plném nasazení, při práci a péči o domácnost prostě nedokáže. Čas, který následně věnuji dceři je už jen pro ni a obě si to mnohem více užíváme.
Doporučuji tetu Moniku těm, kteří chtějí dát dítěti dobrý základ do života.

Konec unavené a neupravené matky dvou malých dětí. Díky tetě Monice, která se stará o naši roční dceru a občas o tvrdohlavou tříleťačku, dostává naše rodina řád.
Děti jsou v její společnosti spokojené a poslušné, mnohdy víc než doma. Monika není jen hlídačka, je to rodinný parťák, který se snaží děti zabavit a něco nového je naučit, vše s respektem k výchově v každé rodině. Děti se mi od Moniky vrací spokojené, najezené, vyspinkané a hlavně plné nových zážitků, protože každý den zažijí s tetou něco nového.
Monika je spolehlivá a zodpovědná, pro své malé klienty je schopna lézt po kolenou, dělat divadlo s čímkoliv, zpívat, stavět a zase bourat, skládat, skákat, pískat, prostě cokoli, co vykouzlí v dětských tvářích úsměv. A všimla jsem si, že i ji to dělá šťastnou. Když je s holkama Monika, jsem klidná a můžu se věnovat novému pracovnímu úvazku, ten čas s dětmi si pak užívám mnohem víc. Díky teto Moni

Moniku jsem poprvé potkala v trolejbusu, když nastupovala se 3 dětmi. Jedno dítě bylo v kočárku, druhé měla v manduce na zádech a třetí šlo za ruku. Na první pohled mě to zaujalo, protože Monika byla naprosto v pohodě, vitální, plná energie a optimismu. Fascinovalo mě, jak to s dětmi uměla. Neustále si s nimi povídala a všichni vypadali spokojeně. Daly jsme se do řeči, ona mně na sebe poskytla kontakt.
Když jsem zvažovala návrat do práce, hned jsem si vzpomněla na Moniku a kontaktovala ji. Nikdy dřív by mě nenapadlo ani uvažovat o možnosti, že by moji dcerku mohla hlídat „cizí paní“, ale po náhodném setkání s Monikou jsem názor přehodnotila.
Teď jsem za to velmi ráda. Už to není paní Monika, ale teta Monika, kterou má celá naše rodina moc ráda. Verunku začala hlídat nejprve na zkoušku 1x týdně o prázdninách (to bylo Verunce 20 měsíců). Od září ji teta Monika hlídá pravidelně 2x týdně. Z počátku Verunka při loučení s maminkou plakala a já taky. Teta Monika mně vysvětlila, že je to naprosto normální a že se to brzy spraví. A měla pravdu. Teď tam Verunka chodí moc ráda, těší se na tetu i na kamarády. Společnost dalších dětí, které teta Monika hlídá, ji posouvá neuvěřitelně dopředu. Naučila se dělit o hračky a hrát si v kolektivu.
Teta Monika to s dětmi umí, moc se jim věnuje, hraje si s nimi, čte knížky, malují si, vystřihují, chodí ven, zpívají si…. Děti ji milují a respektují.
Víme, že se na tetu Moniku můžeme stoprocentně spolehnout! Verunka je u Moniky v nejlepších rukách.

Paní Moniku mohu jen doporučit:) Našeho syna začala hlídat v jeho 8.měsících. Původně jsem chtěla, aby syn byl hlídán samostatně, ale teta Moni již dlouhodobě hlídá Adámka. Tak jsme s manželem souhlasili a můžu jen říct, že jsme neudělali chybu. Náš Hugo je s Adámkem a i s Verunkou, která partu doplnila, velký kamarád a hlídání s ostatními dětmi beru jako velký benefit!
Momentálně nám teta Moni hlídá Huga 2x týdně dopoledne jednou týdně večer a k tomuto hlídání dohlíží i na naše dvě starší dcery (9 a 12let).
Zkrátka teta Moni je velmi spolehlivá, ochotná, flexibilní a mám k ní plnou důvěru, protože její vztah k dětem je naprosto skvělý!
Simona B.

S paní Monikou P. jsem se poprvé potkala v MHD. Přiskočila mi sama od sebe na pomoc, když jsem se snažila z posledních sil vystoupit z trolejbusu a přitom tam nenechat kočárek s miminkem, staršího 3 letého Vojtíka, odrážedlo nebo nějakou tu tašku s nákupem. Monika vzala Vojtíka za ruku a přátelsky s úsměvem mu vysvětlila, že mu pomůže z trolejbusu a že na maminku počkají společně venku. Ačkoli Vojtík nikdy s nikým cizím nechce být, natož jít, ochotně si nechal pomoct. Už tohle značí o jakési pozitivní auře, kterou Monika působí na své okolí. Když jsem se dozvěděla, že Monika hlídá děti, hned jsem si na ni vzala kontakt a za krátký čas se domluvily na hlídání.
Prvně nám teta Móňa hlídala děti večer a to od 20:00 - 23:30. Hlídala zároveň 3letého Vojtu a 7 týdenní miminko. Sotva vešla do dveří, vešel s ní úsměv, dobrá nálada a pohoda. Bez vyzvání se začala věnovat Vojtíkovi a my jsme se mohli v klidu přichystat k odchodu. Dala jsem tetě Monice instrukce, rozloučila se s dětmi a vyrazili jsme s manželem ven. Vojtík si hrál s plastelínou a ani si téměř nevšiml, že odcházíme, čímž jsme se vyhli slzám a prosbám, ať neodcházíme.
Během hlídání mi teta Monika posílala zprávy o průběhu hlídání, což jsem moc ocenila, protože jsem se tak mohla uklidnit a večer si s manželem užít.
Když jsme se vrátili domů, byla jsem v šoku. Obě děti spaly ve svém pelíšku, všude krásně uklizeno (po plastelíně ani stopy), oblečení naskládané v komínku, v kuchyni umyté nádobí a teta Monika seděla na pohovce a četla si. Nevím, jak to udělala, ale smekám před ní.
Teta Monika je moc fajn, s dětmi to moc umí. Je pro ně spíš kamarádka než paní na hlídání. Má obrovskou trpělivost. Dokáže s úsměvem hodiny a hodiny odpovídat na otázky typu proč a jak - kdy mi už tečou nervy, teta Monika se usmívá a vymýšlí vtipné odpovědi:-)
Je přátelská, usměvavá, empatická, citlivá a upovídaná:-) S ní se člověk opravdu nenudí.

Tetu Moniku můžu jen doporučit, protože lepší tetu na hlídání si nemůžete přát.
Veronika V.

S manželem jsme hledali "hlídací tetu" pro naše dvě malé děti (4 a 2 roky) a myslím si, že jsme našli k dětem nejlepšího člověka, jakého jsme mohli. Nemáme zrovna nejklidnější děti a paní Monika si s nimi naprosto v pohodě poradí, děti se k paní Monice vždy velmi těší, je plná optimismu a energie, dětem se opravdu věnuje. Děti pokaždé odchází plni dojmů. Obrovská spokojenost!!!
Kateřina H.

Na podzim 2017 se do naší rodiny dostala paní Monika. Hlídá nám tříletou cácorku a ročního chlapce. Pokaždé nás přivítá usměvavá. Vždycky přijde pro děti přesně v domluvený čas a stejně tak na minutu platí i domluvený čas příchodu-předání dětí, a to i když jde s více dětmi. S našimi dětmi totiž často hlídá ještě dvouletého chlapečka. Děti to rozvíjí a vždycky se na sebe těší.

Domluva s paní Monikou je vynikající, přes e-mail i přes telefon. Cením si její flexibility. Pokud to jde, vyzvedává děti u nás doma, takže je nemusím nikam vozit. Někdy děti doveze autem. Pokud se na něčem domluvíme, vždy to platí. Včetně našeho neběžného jídelníčku.

Velmi oceňuji, že se Monika dětem opravdu věnuje, ať už na procházkách venku, nebo při hrách uvnitř. Jsou dost aktivní, takže se nemusím bát, že by děti potřebovaly po příchodu více mé energie. Dcerka se od ní rychle učí různé písničky a básničky a tak je u nás veselo. Děti pokaždé přijdou rozesmáté nebo alespoň usměvavé a je vidět, že je jim dobře. Mají Moniku moc rády, především dcerka. Už si nedokážu život bez "tety Moniky" představit!

Monika nám v létě byla úžasnou tetou, která nám i přes naše občas velmi náročné požadavky vždy vyšla naprosto vstříc. Získala si mou plnou důvěru, takže můj ani ne dvouletý syn poprvé zůstal přes noc bez maminky právě s Monikou a vše proběhlo bez problémů. Byla nám oporou v době, kdy bychom jinak jen těžko všechno zvládali. Moniko, ještě jednou moc děkujeme! :)

Paní Monika P. hlídá našeho syna již 10 měsíců. Začala ho hlídat, když mu bylo 6 měsíců (tři dny v týdnu) a nyní ho hlídá pět dní v týdnu. Syn je z ní nadšený a my také. "Teta" bylo jedno z prvních slov, které se náš syn naučil. Vždy, když zazvoní zvonek, tak se nadšeně žene ke dveřím a tetu vítá radostným voláním a smíchem. Přes den si hrají, zpívají, čtou, chodí venku, učí se nové věci. Paní Monika má cit na to, co bude děti bavit. I z nejvíce nudné aktivity (například uklízení) udělá zábavu. Zároveň ale vede děti hravou formou k učení nových věcí (řeč, dovednosti, chování u stolu apod.). Na otázku, zda je můj syn se svojí hlídací paní šťastný, nelze dát jinou odpověď než nadšené "ano!!!".

To, že je náš syn s paní Monikou spokojený je pro nás velmi důležité. Přinejmenším stejně důležité ale je, že se na ni můžeme spolehnout. První věc, ve které se na ni můžeme stoprocentně spolehnout je, že bude dbát na bezpečnost dítěte. Jsem si stoprocentně jistá, že paní Monika nikdy neudělá nic, co by mohlo dítě ohrozit. Například: Jsem si jistá, že nezapomene dítě na přebalovacím pultu a nepoběží zvednout telefon; že nedá dítěti nebezpečné jídlo, které by mohlo vdechnout; že nikdy nezapomene dítě držet za ruku v situacích, kdy kolem jezdí auta; že nikdy nezapomene dát dítěti čepici, když to počasí vyžaduje. Jsem si prostě jistá, že bezpečnost dítěte je pro ni priorita, kterou má na paměti za každé – třeba i nečekané – situace.

Druhá věc, ve které se na paní Moniku můžeme spolehnout je, že bude důsledná. Hlídání dítěte, zejména pokud je hlídání dlouhodobé a pravidelné, neznamená jen dávat pozor, aby bylo najedené, veselé a aby se mu nic nestalo. Znamená to také výchovu. Roční dítě se dokáže pěkně vztekat. U paní Moniky jsme si jisti, že se nenechá dítětem ovládat a nenechá dítě, aby se naučilo si věci vykřičet. Paní Monika postupuje citlivě a vede dítě k tomu, aby se nevztekalo a aby si řeklo jiným způsobem, co by si přálo. Stejně tak jsme si jisti, že když je něco zakázané (například skákání po gauči), tak že to zůstane zakázané, i když hlídá teta. Naše dítě je pak spokojené, protože hranice jsou jasně nastavené a svět není nepředvídatelný a zmatený.

Kromě toho, že se na paní Moniku dá ve všech důležitých věcech spolehnout, vyzdvihuji i to, že se nám snaží maximálně vyjít vstříc. Vždy, když jsme potřebovali hlídání nad rámec pravidelného režimu, vyšla nám vstříc jak nejvíce to bylo možné. To, že vždy chodí včas snad ani není potřeba dodávat.

Jsme moc rádi, že paní Monika hlídá naše dítě. Lepší hlídací tetu jsme si nemohli přát. Můžeme být v klidu v práci a nemusíme přemýšlet o tom, co se děje doma. Ani mě ani manžela během dne nenapadne pochybovat o tom, že se malý má s paní Monikou dobře. Prostě víme, že má.

Zuzana R.

Paní Moniku můžu vřele doporučit, zcela spolehlivé hlídání, přichází vždy včas, domluva bezproblémová, syn spokojený a my také.

Paní Moniku mohu vřele doporučit! Byly jsme spolu domluvené před Vánoci na velký úklid, paní Monika nám uklidila na 150%. Opravdu jsem tak precizní úklid ještě nezažila...moc jí děkuji a vřele doporučuji

Paní Monika nám hlídala 3 děti( 7 let, 5 let, 1 rok), když jsme s mužem chodili do tanečních. Je to člověk plný energie a úsměvů, velmi rychle se adaptovala na povahy našich dětí a zvládla "ošéfovat" naši hlučnou tlupu na jedničku. Děti se s ní vyblbly, přitom zvládli večerní povinnosti.

S pani Monikou jsem se domluvila na mytí oken. Vše proběhlo dle dohody a s výsledkem jsem velmi spokojena.