Alice Č.

Alice se už přes tři roky věnuje hlídání zvířátek přes Hlídačky a má zkušenosti s péčí o kočky, pejsky i křečky. Hlídala už například border kolii nebo huskyho, ale nemá problém s žádným plemenem. U majitelů pohlídá klidně i přes noc. Zvířátkům zvládne podat medikaci a díky svému zájmu o environmentálních studia má k přírodě a zvířatům opravdu blízko. Nebála by se ani méně obvyklých mazlíčků, třeba ještěrek.

S dětmi má zkušenosti především díky své šestileté neteři, ale zvládne pohlídat děti od miminka až po druhý stupeň základní školy. Ráda připraví akční program plný her, přistupuje k dětem s respektem a klidem. Nemá problém s hlídáním přes noc, zvládne i uvařit nebo napéct.

Jak Alice zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

Sobotní den s Aničkou bych začala ráno, když přijdu, abychom měly dostatek času na společně strávené chvíle. Hned po přivítání by mohl následovat krátký „kreativní“ úvod, kde si zvolíme společnou aktivitu podle její nálady a více se u toho poznáme – např. malování nebo skládání puzzle. Poté bychom se vydaly na procházku do parku nebo na hřiště. Tímto bychom začaly část dne, která by ji bavila nejvíc – pohyb! Hraní na hřišti, běhání, nebo třeba jízda na skluzavce by byly ideální. Je skvělé, že má ráda aktivní pohyb, takže bychom to vyplnily různými hrami jako honěná nebo různé pohybové aktivity, které jí dovolí vybít energii. Po trochu intenzivnějším pohybu bychom si na chvilku odpočinuly, třeba na lavičce v parku, kde bychom si mohly popovidat. Zároveň bychom si připravily nějaké malé občerstvení – ovoce nebo nějaké zdravé snacky, které by ji potěšily. Po obědě bychom pokračovaly v aktivitách, které by ji bavily – třeba návštěva zvířat v místní mini-zoo, nebo pokud je počasí příznivé, tak bychom mohli vyrazit na nějakou menší procházku po okolí, kde by si mohla zkoušet nové věci, jako sbírání listí, kamínků nebo pozorování přírody. Odpoledne bychom zakončily klidnějším programem, třeba zpěvem, tancem nebo nějakou tvůrčí činností jako modelování z plastelíny, což by bylo ideální na zklidnění před tím, než přijedou její rodiče. Celý den bychom se snažili držet přirozeně v její náladě – aktivní a zábavný

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

Pokud bych byla v této situaci, nejprve bych se k Aničce sehnula a jemně jí řekla, že chápu, jak ji to mrzí, když jí někdo vzal její hračku. Ujistím ji, že je úplně v pořádku cítit se smutně, ale že se pokusíme najít řešení, které bude fér pro všechny. Pak bych se obrátila na holčičku, která jí vzala sítko, a řekla jí, že je fajn, že chce hrát, ale že by bylo hezké se nejprve zeptat, jestli si může hračku půjčit. Navrhla bych, že by si obě mohly hrát společně a podělit se o sítko, nebo že bychom našli nějaké jiné hračky, které si každá může vzít na chvíli pro sebe. Pokud by Anička stále měla pocit, že chce mít sítko pro sebe, nabídla bych jí jinou možnost, jak se s holčičkou podělit o zábavu. Například bychom si společně vymyslely nějakou hru, kde obě holčičky mohou zapojit svou kreativitu, třeba že každá vytvoří jednu část cukrářské "dortové" věže a pak se podělí o výsledky. Také bych jí nabídla, že jí pomůžu postavit další bábovky nebo jí ukážu, jak si hrát s jinými hračkami, které ji budou bavit. Cílem by bylo, aby obě holčičky měly zábavu a cítily se spravedlivě. A pokud bych viděla, že Anička opravdu potřebuje prostor, podpořila bych ji v tom, aby měla chvilku pro sebe, ale zároveň bych jí ukázala, jak z takové situace udělat něco pozitivního, třeba tím, že si holčičky spolu najdou jiný způsob, jak se těšit z hry.

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

V této situaci bych nejprve Aničku uklidnila a pokusila se jí odvést pozornost od čekání na rodiče. Snažila bych se být trpělivá a klidná, protože unavené dítě může být citlivější a snadno se zneklidnit. Mohla bych navrhnout třeba společně si prohlédnout nějakou knížku, která ji baví, nebo si spolu zatančit na nějakou její oblíbenou písničku. Tím bych jí poskytla pocit bezpečí a zároveň i zabavila. Pokud bych viděla, že je opravdu hodně unavená, mohla bych navrhnout, že si společně připravíme postýlku, a zkusit ji uspat dříve, než rodiče dorazí. Když bych si byla jistá, že je to vhodné, mohla bych jí vysvětlit, že i když rodiče dorazí později, a že už se blíží domů. Snažila bych se být klidná a pozitivní, aby Anička nepanikařila a cítila, že je v bezpečí a že je vše pod kontrolou.