6 věcí, které se změní, když se stanete rodičem a jak se s nimi vypořádat

Změny spojené s příchodem dítěte samozřejmě začínají už v těhotenství, a to zejména ty fyzické. Průběh je u každé ženy zcela individuální, ovšem obecně dochází k hormonálním výkyvům, přibírání a zhoršené mobilitě. To těhotné ženy může omezit v činnostech, kterým se dříve běžně věnovaly, od koníčků po domácí práce.

Tyto symptomy a změny maminky často pochopitelně frustrují. Je ale důležité přijmout, že jsou (do jisté, zdravé míry) součástí procesu a postupně přejdou. Podobně jako zmiňovaní plameňáci můžete mít pocit, že jste „ztratili barvu”, časem si ji ale přirozeně získáte zpátky.

Řešení: Klíčem k úspěchu je nepřetěžovat se. Ať už fyzicky, nebo psychicky – nemít na sebe příliš vysoké nároky. Poslouchejte své tělo, odpočívejte a nebojte se požádat o pomoc. Nechte partnera převzít některé domácí práce, vyhledejte podporu rodiny nebo si najděte paní na úklid. To vám umožní soustředit se na zotavení a později i na novorozené miminko.

Dopad narození dítěte na spánkový režim nelze podceňovat. Podle výzkumu spí ženy zhruba o 40 minut méně, když se stanou matkami (přičemž muži spí o 13 minut méně), kromě toho navíc hodnotí svůj spánek jako pocitově o 17 % horší, než spánek před dítětem.

Mnoho lidí žije s představou, že se spánek rodičů takto naruší jen prvních pár měsíců, a pak se vše vrátí do normálu. Ve skutečnosti ale může trvat roky, než se spánkový cyklus dítěte plně vyvine a matky tak mohou trpět na spánkovou deprivaci až do 6 let věku dítěte.

Nedostatek spánku ovlivňuje kromě jiného i psychické a fyzické zdraví. Proto je opravdu důležité věnovat jeho nápravě adekvátní pozornost, pokud máte tu možnost.

Řešení: Opět je důležité přizpůsobit očekávání realitě. Nelze čekat, že z přerušovaného 5hodinového spánku najednou přejdete na nepřerušených 9 hodin. Tělo si na změny musí postupně zvykat a přizpůsobit se. Proto se přehnaně nestresujte, když se spánek nevrátí „do normálu” ihned.

První měsíce se snažte synchronizovat s režimem miminka, abyste se aspoň trochu vyspali. Není na škodu si každou volnou chvilku, kdy babička vozí kočárek, nechat pro sebe a odpočinout si. Není to známka slabosti, ale praktický krok k udržení duševní rovnováhy a zlepšení celkové pohody.

Jakmile se narodí dítě, vztah s partnerem se může opravdu hodně změnit. Nebude nutně horší, ale zkrátka nečekaně jiný. Oba najednou čelíte obrovské zodpovědnosti – pečovat o zcela nového človíčka – která s sebou přináší spoustu nových povinností.

Občas můžete mít pocit, že se kvůli nové dynamice v domácnosti jeden druhému vzdalujete. Romantické večeře nebo spontánní výlety už nejsou tak časté a oba partneři někdy cítí křivdu, že toho v domácnosti dělají víc.

Když je většina vašich konverzací o tom, kdo umyje nádobí a kdo vynese koš, není divu, že se můžete cítit spíš jako spolubydlící, než partneři. Byť je tento posun normální částí přechodného období, může vést k nepříjemnému napětí.

Řešení: Klíčová je otevřená komunikace. Dohodněte se na systému, který vám oběma vyhovuje a dokážete jej dodržovat. Pro někoho bude férové rozdělení úkolů v domácnosti tak, aby každý strávil u povinností stejně času. Dalšímu páru bude více sedět flexibilnější systém, kdy toho na střídačku dělá více partner, který je v daný moment méně unavený a kterého stojí úkoly méně energie.

Pravidelně si povídejte, podpořte se navzájem a ujistěte se, že si vyhradíte čas jak sami pro sebe a na své koníčky, tak na sebe jakožto na pár. Buď si můžete jednou týdně naplánovat rande, romantickou procházku, nebo si aspoň každý den vyhraďte pár minut na konverzaci, která bude o něčem jiném, než je dítě a všední povinnosti.

Jakmile se stanete rodičem, vaše identita se nevyhnutelně změní. Podle The Atlantic změny nejde zobecnit – jak moc a v čem se změníte, závisí od toho, jakým člověkem jste byli před dítětem.

Matky se často shodují, že největší změnou je pro ně chybějící svoboda. Nicméně nejde o svobodu ve smyslu „nemoct odejít z domu”, ovšem o svobodu mentální – moct nemyslet na to, jak se dítěti daří, nemít o něj starosti a mít volnou mysl.

Nutnost převzít zodpovědnost za dalšího člověka znamená, že ostatní věci jdou stranou. „Obětujete” část sebe, protože nebudete mít tolik času na koníčky a zájmy, které vás dříve formovaly – to ale nutně nemusí být negativní.

Řešení: Možná jste byli perfekcionisté a maniaci na úklid, bavilo vás vařit, nebo jste trávili všechen čas s milovaným mazlíčkem. Po narození dítěte si najednou musíte přehodnotit priority a upravit svá očekávání. Nejste nadčlověk a zvládnete toho jen jisté množství, než vyhoříte. Ne nadarmo se vyhoření často říká i „syndrom vyčerpané matky".

Přehodnoťte, jestli vám u některých aktivit jde o samotný proces (př. „Baví mě uklízet/vařit, uvolním si přitom mysl.”), nebo o výsledek („Musím uklidit, abych měla dokonale čisto. Musím uvařit, aby bylo co jíst.”). Pak si najděte na první typ aktivit více času na úkor druhého typu aktivit.

Jde-li vám o výsledky, najděte efektivnější způsoby, jak jich dosáhnout – u úklidu může jít třeba o vyhledání paní na úklid, u vaření o objednání jídla nebo nalezení rychlých receptů. 

Dát prostor i péči o sebe je pro rodiče zásadní. Nezapomínejte si věnovat chvilku času u něčeho, co vás baví, abyste se zcela nevyčerpali.

Rodičovství často vede ke změnám ve společenském životě, a to zejména u přátelství s lidmi, kteří děti nemají. Konverzace, které se dříve soustředily na společné zájmy, se nyní mohou zdát v nesouladu s vašimi novými prioritami. Můžete se cítit izolovaně nebo odstrčeně, zejména pokud si potřeby vašeho dítěte vyžadují vaši plnou pozornost.

Na druhou stranu se vám může stát, že se s ostatními rodiči sblížíte tak, jako nikdy předtím. Sdílení zkušeností s dalšími matkami může zmírnit pocity osamělosti, protože si uvědomíte, že mnoho z nich čelí podobným radostem i strastem.

Řešení: Zapojte se do rodičovských komunit – ať už online (jako je aplikace Mamio) nebo osobních – kde můžete najít podporu a navázat nové kontakty s ostatními rodiči. To může pomoci bojovat s pocity izolace a vyhoření. 

Udělejte si čas i na staré přátele tím, že najdete kompromis; jednou se můžete setkat za přítomnosti dítěte, jindy si spolu vyrazíte sami jako za starých časů, zatímco vám dítě někdo pohlídá.

Bezdětný člověk musí svůj čas rozdělit mezi práci, domácnost, partnera a přátele – a i to je někdy náročné. O to složitější to je pro rodiče, kteří k tomu navíc ještě pečují o dítě. Návrat do práce po rodičovské proto představuje pro mnoho rodičů stres a výzvu.

Řešení: Opět je důležité si určit priority, změnu neuspěchat a pokud je to možné, jít na to postupně. Jedna z možností je třeba zkusit si najít práci na home office, která v jistém směru zjednodušuje prudký přechod z mateřské do práce – navíc i šetří čas, který byste strávili cestováním do práce a domů. V jiných směrech může být ale náročnější od práce upustit, když ji máte doma.

Když pro vás flexibilní práce není možnost, musíte si uvědomit, že není selhání slevit z nároků a dovolit si říct o pomoc, bez výčitek. Snažit se vyrovnat nárokům, které jste na sebe měli před dítětem, je ambiciózní, ale může dopadnout frustrací. Proto si neváhejte říct o pomoc tam, kde to je potřeba.

Mateřství s sebou přináší změny, které na váš život budou mít pozitivní i negativní dopad. Neztraťte sebe sama v přehnaných nárocích.

Pokuste se změny přijmout, reflektujte, co se změnilo a uspořádejte si priority tak, aby toho na vás nebylo příliš, abyste se vyhnuli pocitu přetížení. Eventuálně si v prioritách uděláte systém a podobně jako plameňákům, se vám vaše "barva" vrátí.

A nakonec to nejdůležitější, pamatujte, že za to, že se všechno budete snažit zvládat sami, nedostanete žádnou medaili. Když si dokážete říct o pomoc, nedělá to z vás o nic horší rodiče a nemáte se za co stydět. Nejdůležitější je koneckonců vaše rodina a váš blahobyt, ne to, co si kdo pomyslí.