Jaroslava M.

Jaroslava pochází z Prahy, kde nejprve vystudovala obor Kožešník, pár let pracovala v oboru a po mateřské nastoupila jako pomocná síla do školní jídelny.

Má dospělou dceru a syna a tři vnoučata. Nejmladšímu jsou dva roky, ale bydlí docela daleko a dvě starší vnoučata už chodí na střední školu a hlídání nepotřebují. Ráda by se tedy nabídla jako "babička na hlídání" i dalším rodinám.

Celý život měla psy, naposledy jorkšíra. Umí základy ruštiny a ve volném čase ráda čte, chodí na procházky a hraje počítačové hry.

Jak Jaroslava zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

Nejdříve bychom se domluvily,co by bavilo Aničku,pak bych navrhla,že můžeme jít třeba do zoo,nebo do dinoparku. Nebo ven s kočárkem a panenkou,mohly bychom zajít na hřiště,kde by si hrála i s jinými dětmi. Pohoupala bych jí na houpačce. Doma bychom si mohly pustit hudbu a tancovat,chvíli hrát třeba pexeso,nebo si postavit bunkr z dek a tam si hrát. Taky bychom mohly hrát na schovávanou. Dala bych jí taky nějakou svačinu,oběd atd. Mohly bychom taky hrát třeba na školku,kreslit si,počítat,Anička by mohla být učitelka a já žačka.

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

Řekla bych té druhé,ať sítko vrátí že jí ho půjčíme až Anička bábovky docukruje. Nebo že jí ho můžeme půjčit,ale ať půjčí taky něco ona nám. Snažila bych se dát obě dohromady,aby si hrály spolu. Taky bych se podívala,jestli není na písku ještě jedno sítko. Případně bych Aničce navrhla,že půjdeme na chvilku na houpačku,nebo jiné prolézačky a až se vrátíme,může upéct jiné bábovky a pocukrovat je. Řekla bych Aničce,aby příště řekla sama -já si to nejdřív dodělám a pak ti to půjčím. Záleží na tom,jak se situace vyvine.

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

Když bude maminka volat,dám jí pak k telefonu i Aničku,aby maminku slyšela a ta jí sama řekla,že přijedou později. Pak bych dala Aničce večeři, vykoupala jí a pustila večerníček. Uložila bych jí a řekla,ať se nebojí,že až se vyspinká,bude mamka s taťkou už doma. Že nemohou jet rychleji,protože je na silnici velká fronta autíček. Ať klidně spinká,že já tu budu u ní dokud rodiče nepřijedou. Přečetla bych jí pohádku,kdyby byla pořád vzhůru,držela bych jí za ruku,něco vyprávěla,až by zavřela očka a usnula.