Jakub H.

Jakub nyní pracuje jako řidič a pomáhá svému tátovi v práci. Kuba by se chtěl věnovat dětem, mazlíčkům a seniorům.

Kuba v minulosti brigádně uklízel, součástí úklidu i pomohl se sestavením nábytku apod. Kuba má zkušenosti s úklidem hlavně kanceláří a bytů, především se jednalo o úklid před stěhováním.

Kuba hlídá děti své sestře, kteří jsou ve věku jeden a tři, také hlídá i své mladší sourozence.

Kuba se staral o své prarodiče přes sedm let.

Kuba hlídal kamarádce pejsky, doma vždy měli pejsky a kočky.

Kuba má rád procházky, filmy a seriály, hraní her.

Jak Jakub zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

Tak nejdřív bych se snažil získat info od rodiču, jaká Anička je, naco si dávat pozor, co má ráda, jestli je na něco alergická, jak se chová venku nebo v přítomnosti psů. Každý dítě je indivudualní osoba. Pak bych se snažil Aničku poznat pokecat s ní, abych zjistil jak mě bere jak bere to že ji hlídá neznámá osoba a snažil bych spřátelit. Tedy jelikož je to první hlídání a mám volnou ruku, tak bych se snažil najít takovou činnost co by Aničku plně bavila, nejlépe tu která by rozvíjela ditě dál. Jako je kreslení nebo jiné výtvarné umění, různé druhy sportů třeba jen delší procházka se zastavením na dětské hřiště, něco malého uvařit mohla by mi zkusit pomoct jestli by ji to bavilo. Zakončil bych den filmem nebo seriálem, ale takovým který rozvíjí dítě a jeho osobnost. Třeba Dračí Princ, no prostě aby to nebyla levná slátanina, kterých je v dnešní době plno. Snažil bych se nebýt vůbec na telefonu ani ho dítěti neukazoval, dost pozoruji že je to pro menší jak magnet a připomínají to zavisláky. Takže tak napsal jsem to hlavní jak to vidím a je to individuální a na vyběr je nespočet aktivit a postupů. Někdy to nemusí jít tak hladce, ale to je můj úkol, aby to šlo hladce a abych si s dítětem rozuměl.

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

Tak v první řadě bych chvilku pár sekund Aničku nechal zda ji to nepřejde nebo zda to děti sami nevyreši. Děti mají prutke emoce takže dobrý na ně nereagovat ihned, ale v poklidu. Pokud bych plač sílil a nepřestával do minuty vzal bych diťe do rukou posadil ho na kraj piskoviště a snažil se ho uklidnit. Vysvětlit mu že se nic neděje. A zkusil bych rychle najít alternativní hračku nebo aktivitu, nejlépe bych v kapse nějakou nosil nějakou pro dítě velmi atraktivní, naco slyši to bych věděl až bych dítě trochu poznal. Určitě bych druhému dítěti nebral hračku s rukou a nevracel bych ji Aničce mohlo by to vypadat jako nějaká odplata a to bych děti nechtěl učit. Kdyžtak bych zašel za rodičem snad by své dítě pozoroval no nejspíš by určitě spozornil po plači a potom co bych to šel řešit, promluvil bych si s rodičem cizího dítěte a snad by mi pomohl vše lépe vyřešit tak že by svému dítěti vysvětlil aby hračku vrátil. Je možné že bude rodič hodně toxický i taková je možnost a v takovém případě je lepší a bezpečnější hřiště opustit.

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

V pořadku, pravě proto chci budovat nějakou důvěru u ditěte a nebýt tolik závislý na rodičich je začatek lehkého osamostatnění teď nevím přesně v kolika letech to začina. Samozdrejmě je to furt ditě které je závislé na svých rodičích, ale nemusí být furt s nimi. Tak to prostě je. Snažil bych se rodiče zastoupit, dítě má nejspíš nějaké zvyky jestli si čtou na večer pohádky nebo si vypráví příběhy, hlavní je klid a pocit bezpečí, hrniček teplého mléka a dítě spí hned, prostě tomu dítěti nebýt cizí, a věřím že potom není žádný problem. No a pak bych se vždy ujistil potichu zda doopravdy spí a kontroloval ji do přijezdu rodičů