Hanka B.

Sympatická Hanka má děti moc ráda a věnuje se jim i v rámci svých studií. V době mezi střední školou pedagogickou a vysokou školou v témže oboru po dobu dvou let pracovala ve školce. Zkušenosti má s dětmi od zhruba 8 měsíců po puberťáky. Pod záštitou farnosti ve Velkých Pavlovicích organizovala pro školáky tematické víkendovky. Ráda hlídá i malé děti svojí sestry.
Hanka má také v rámci studia a školních praxí zkušenosti s dětmi hendikepovanými. Zaměřuje se na logopedii a surdopedii - pomoc sluchově postiženým.
Je milovnicí hudby (založila a vedla dětskou kapelu) a sportu.

Jak Hanka zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

Dopředu se podívám, jaké jsou možnosti aktivit v blízkosti Aniččina bydliště. Jestli je v blízkosti park, dětské hřiště nebo jiné vhodné zajímavé místo. Podívám se na počasí. Dorazím ráno na předem domluvenou hodinu k Aničce domů. Seznámím se s rodiči a Aničkou a jejich domácím prostředím. Pokud Anička ještě nesnídala, tak si společně nachystáme snídani. Při snídani se Aničky ptám na to, co ráda dělá, co umí, jak by si dnešní den představovala ona a svůj předem nachystaný plán upravím podle její představy. V případě, že bude sluneční den, tak si společně nachystáme svačinu, pití, teple se oblečeme a vyrazíme dopoledne do parku. Je podzim, spadené listí, nosíme na velikou hromadu, skáčeme do ní a listí rozhazujeme všude kolem. Sbíráme kaštany nebo jiné přírodniny a vytváříme z nich na zemi obrázky. Využijeme také dětské hřiště, které se v parku nachází. Během procházky zjišťuji, co má Anička ráda za jídlo, co bychom si mohli uvařit. Na oběd se vracíme domů. Společně si uvaříme. U oběda nabídnu, co bychom mohli dělat dál. Postavit bunkr a přečíst si v něm pohádku, zahrát deskové hry, malovat si, vyrábět. Během toho si dáme nějaké ovoce. Před chystáním večeře se půjdeme ještě na hodinu/hodinu a půl projít. Připravíme si večeři. Najíme se. Zahrajeme si ještě nějakou klidnou hru, před chystáním do hajan. Zvládneme hygienu a v pyžamu v postýlce si ještě budeme povídat o tom, co jsme zažili, přečteme si pohádku a budeme čekat na příchod rodičů.

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

Nejdřív zpozorním. Vidím, že Anička neví, jak sama danou situaci vyřešit. Situaci vyhodnocuju tak, že holčička neví, jak o sítko požádat, proto se rozhodla k rychlejší strategii. Přiblížím se a oslovím holčičku: "Ahoj, vidím, že by sis taky chtěla se sítkem hrát. Víš, Anička zrovna dopekla bábovku, podívej a cítíš jak krásně voní? ale nestihla ji pocukrovat. Vrátíš jí sítko, aby mohla bábovku dokončit? Děkujeme. Víš, když za námi přijdeš, tak ti Anička sítko ráda půjčí, jen příště nezapomeň poprosit. Chceš s námi taky péct bábovky?"

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

Řeknu toto: "Dobrý den, děkuji, že jste mi zavolala, že přijedete později. Nic se neděje. S Aničkou jsme si dnešek pořádně užili. Vypadá unaveně, myslím, že brzy usne. Zrovna jsme po večeři, tak ještě vyčistíme zoubky, převlečeme do pyžamka a přečteme pohádku. Počkám, až přijedete." Aničce řeknu: " Volala mi maminka, že už jsou na cestě. víš co? Překvapíme je, vyčistíme zoubky, oblečeme se do pyžamka a počkáme na ně v postýlce a než přijedou, tak ti povím pohádku, může být?