Iveta P.

Iveta k nám na Ověřovací centrum dorazila s dobrou náladou i úsměvem na rtech :). Pochází z Horních Kounic (od Moravského Krumlova). Vystudovala gymnázium a na pedagogickou vysokou školu se dala proto, že ji lákala práce s dětmi. A také ji moc baví čeština :). Brno pro ni bylo nejbližší možností, a proto si zvolila právě jej. K češtině má blízko převážně skrze literaturu (je vášnivým čtenářem), ale zajímá ji i lingvistika. Moc ráda píše a v šuplíku má pár rozepsaných románů. Během své školní praxe v knihovně dokonce přispívala do tamního časopisu.

Od dubna do září 2015 dle potřeby hlídala Liama (od jeho 8 měsíců). Společně si hráli, četli, ukazovali obrázky a vařili :). Aktuálně celodenně po dobu 2 týdnů hlídala 14měsíčního Mikuláše (jeho maminka byla po operaci). Tím, že to bývala celodenní hlídání, byla o to náročnější, ale Iveta si to také o to více užila :). Zvládá veškeré miminkovské záležitosti (koupání, přebalování, kočárkování,…). Nejčastěji s Mikim chodili na procházky, stavěli si kostky, anebo se vozili v autíčku. Stíhali i každodenní povinnosti jako krmení, večerní koupání a uspávání :).

Po tři měsíce vždy v pátek na 4 hodiny chodívala na praxi do školní družiny (kde pobývaly děti od 1. do 5. třídy). Žákům se věnovala dle předem stanoveného programu. Hodně se vyrábělo, chodilo ven a hrávaly se společenské hry.

Z uměleckého zaměření má kromě již zmíněného psaní nejblíže k hudbě. Ráda si s dětmi zazpívá a v minulosti se dokonce věnovala hře na varhany. Z pohybu si s dětmi ráda zajde na vycházku, anebo si doma zatancují na oblíbené dětské písničky.

Jak Ivetu vnímají samotné děti? Je spíše kamarádská, než že by byla přísná. Do výchovy by vám, rodiče, nezasahovala – vždycky by se s vámi na všem domluvila, abyste byli za jedno. Na Ivetu se dá spolehnout, když se na něčem domluví, vždy své slovo dodrží. Na děti je opatrná a cítí za ně velkou zodpovědnost.

Pokud má Iveta chvilku času pro sebe, tráví jej psaním, anebo knihami. Libuje si ve společenských, válečných či historických románech. Chodívala také do různých tanečních. Vyzkoušela hip-hop, byla mažoretkou a nyní je přihlášená na společenské tance.

Jsme moc rádi, že si na stránkách vytvořila svůj hlídací profil. Neváhejte Ivetu kontaktovat! :)

Jak Iveta zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

Nejprve bych se snažila se s Aničkou sblížit, seznámit, aby si na mě zvykla a čas se mnou trávila ráda. To je velice důležité. Co se týče denního programu, samozřejmě záleží na počasí. Pokud by venku bylo pěkně, pak mě napadá například zoologická zahrada, dětské hřiště.. Myslím, že v Praze je spousta pěkných a zajímavých míst pro děti. Pokud by mé hlídání probíhalo doma, potom bych si s Aničkou ráda vyráběla, malovala, skládala puzzle, učila ji různé říkanky a básničky nebo si třeba i zpívala. A protože ji baví pohyb, nemuselo by chybět cvičení či tancování. Což by mohlo být příjemným zpestřením našeho programu Byla bych i velice ráda za svůj přinos, co se týče četby knih. Snažila bych se Aničcce knížky a čtení příjemným způsobem přiblížit.

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

Aničku bych se snažila uklidnit ať nepláče, že je pěkné se taky s ostatními dětmi podělit o hračky. Snažila bych se jí také říct, že holčička si sítko jen na chvíli půjčila a potom jí jej zase vrátí. Druhé holčičce bych se samozřejmě snažila domluvit a vysvětlit, že to není pěkné takhle si hračku přivlastnit. Pokud si chtěla se sítkem hrát, měla přijít a Aničku o něj slušně poprosit. Jistě by jí ho půjčila, protože není lakomá:-) Situaci bych se snažila co nejklidněji vyřešit, například tím, že by si sítko mohly půjčovat a druhá holčička by zase na oplátku mohla půjčit nějakou svoji hračku Aniččce. Situace by se také odvíjela podle toho, zda by druhá holčička měla s sebou rodiče. Jinak totiž očekávám, že by k situaci také měli co říci.

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

Aniččce vysvětlím, že rodiče ji nestihnou uložit a že to budeme muset zvládnou spolu. Záleží, jak by Anička potom situaci přijala, jak moc je při uspávání na svých rodičích závislá. Pokud by byla smutná, snažila bych se ji zabavit a uklidnit tím, že to je už velká a statečná holčička a že to pro jednou s tetou zvládne. Aniččce bych připravila večeři, vykoupala ji, přečetla nebo vyprávěla pohádku a uložila ji do její postýlky i s jejím oblíbeným plyšáčkem nebo polštářkem.Pokud by se bez svých rodičů necítila tak bezpěčně, nechala bych ji na noc rozsvícenou lampičku.