Šárka D.

Paní Šárka se přišla ověřit hned na začátku týdne – v pondělí. Já jsem měla náročný víkend, a proto jsem byla přesvědčená, že máme domluvenou schůzku o hodinu později. Paní Šárka se vůbec nezlobila, že musela počkat a v klidu si čas zpříjemnila kávou. Byla velmi příjemná a vstřícná. Vůbec nedala na sobě znát, že by se zlobila.

Je pravda, že jsem se na setkání s paní Šárkou moc těšila, protože jsem byla zvědavá, co všechno mi o svých zkušenostech s dětmi poví. Naplnila má očekávání, protože paní Šárka je komunikativní a její zkušenosti byly znát i ve vyjadřování. Přinesla si s sebou reference, které skvěle vyjadřují její charakter. Po naší schůzce jsem si říkala, co všechno o ní napíši, abych neopakovala to, co je již v jejím profilu uvedeno.

Práci s dětmi nepovažuje jako práci – je to totiž její naplnění profesního snu. S dětmi tráví čas již od mládí, kdy jezdila na různé tábory prvně jako praktikantka, následně jako vedoucí. Chtěla pracovat jako učitelka v mateřské škole, ale rodiče jí to nakonec rozmluvili, a tak věří, že do budoucna si dodělá kvalifikaci. Už se začala v tomto oboru vzdělávat pomocí různých kurzů, který jí opravdu velice obohatily.
Vyhovuje jí, když může pracovat v rodině dlouhodobě, jelikož se může podílet na výchově. Líbí se jí sledovat vývoj dítěte a přistupovat k němu dle individuálních potřeb, protože je tím naplnění času s dětmi nevšední. S rodiči se vždy domluví, zda chtějí, aby se na výchově podílela, či má pouze dítě hlídat a rozvíjet. Přiznává, že rodiče často její rady uvítají a ptají se na její zkušenosti.

A jak k dětem přistupuje? Zvnitřnila si poznatky z knížky „Respektovat a být respektován“, tudíž si uvědomila, že autoritativní styl výchovy není pro ni ten pravý. Daleko lépe se pak umí s dětmi domluvit na všech potřebách a přání. Především jí na tom zaujalo to, že v praxi tento přístup naprosto funguje. Princip je jednoduchý – domluvit se s dítětem, vysvětlit mu to a tím se vybuduje vzájemný respekt. Děti umí zabavit mimo jiné pomocí Montessori pomůcek. Ráda tvoří a většinou se inspiruje z internetových stránek, které radí dobré tipy pro Montessori styl vzdělávání. Tvoří s dětmi dle věkových zvláštností – s dětmi od jednoho roku vytváří především obrázky pomocí prstových otisků a se staršími dětmi vytváří tematické celky. Zabaví děti s bubínkem či chřestidlem nebo si zpívají dětské písničky z CD, které mají děti rády (podle výběru dětí)….

Také jí ovlivnil kurz s Evou K. „Něžná náruč…“, kde se naučila, jak pečovat o miminka. :-)
Miminka jsou i její cílovou skupinou. Umí samozřejmě zabavit i starší děti, ale jak už bylo zmíněno – je ráda, když může být provázaná s rodinou od nejútlejšího začátku, když může vidět pokroky a vývoj – jednoduše řečeno, péči o nemluvňátka si moc užívá! :-)

Nyní hlídá Robina (18měs.) se starším bráškou. Jelikož má Robin rád míče – volí různé hry s balóny. Když jdou ven, míč nikdy nechybí. :-) Chodí hlavně do lesa nebo do parků, protože Robinova brášku velice baví stavění domečků z přírodnin. Vyhrají si tedy s kamínky, šiškami, klacíky…

Ještě mě zajímalo, kde je její dcerka v době hlídání. Paní Šárka nejvíce hlídá, když je dcera ve škole a o víkendech. Vždy se domluví individuálně dle potřeb rodičů. Když to rodičům nevadí, tak i děti (jakmile už ale znají nějakou dobu paní Šárku) mezi sebou seznámí a o to je větší legrace. Děti si spolu vyhrají a program je vytvořený bez usilovného přemýšlení nad řízenou činností.
Jsem velice ráda, že jsem paní Šárku mohla poznat! Takto vypadá přesně hlídačka, za kterou jsme rádi, že jí na portále máme! :-)

Jak Šárka zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

Vzhledem k tomu, že holčičku uvidím poprvé až v den hlídání a tedy nebudu vědět jak bude na novou neznámou tetu reagovat, připravím si předem několik různých variant aktivit od výtvarného tvoření přes hry až po vytipování míst pro výlet nebo pobyt venku v lokalitě hlídání. Pokud rodiče nebudou mít žádné požadavky na harmonogram, budu se přizpůsobovat Aničce tak, aby byla spokojená a cítila se příjemně - navrhnu jí svoje předem promyšlené a připravené aktivity a nechám na ní, s čím bude chtít začít i kam se bude chtít vydat. S ohledem na to, že půjde o celodenní hlídání zdravého dítěte ale budu určitě počítat s delším pobytem mimo byt - pokud počasí dovolí tak určitě v přírodě. Venku budu aktivity volit tak, aby si Anička užila co nejvíce pohybu. Doma naopak zařadím klidovější aktivity - výtvarku, společenské hry, společné upečení nějaké dobrůtky jako překvapení pro rodiče atd.

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

Mám zkušenosti, že takto velké děti si již často dovedou konflikty na pískovišti vyřešit samy mezi sebou, proto nejprve vyčkám, jak se situace bude vyvíjet a zda se holky nedomluví bez mého zásahu. Pokud bude zřejmé, že Anička situaci sama nezvládne, zapojím se a druhé holčičce vysvětlím, že sítko jí teď půjčit nemůžeme, protože jej potřebujeme k dodělání bábovky a požádám jí aby nám ho vrátila. Nabídnu, že pokud slušně požádá můžeme jí zatím půjčit něco jiného z našich hraček. Tato metoda většinou funguje a dost často se zapojí i rodič druhého dítka a to své si zpacifikuje, takže vše proběhne bez problému.

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

Vždy počítám s tím, že hlídání se může z různých důvodů o něco protáhnout, proto si nikdy nedomlouvám dvě hlídání těsně po sobě a mám vždy vymyšlený záložní plán jak se zařídit, pokud bych například musela ve všední den zůstat na hlídání neplánovaně déle a nestíhala vyzvednout vlastní dítě z družiny. V případě víkendových hlídání jsem ale flexibilní na 100% proto mi nebude vadit zůstat ani o několik hodin déle než bylo plánováno. V tomto případě tedy půjde hlavně o to, zklidnit Aničku, vysvětlit jí, že rodiče už jsou na cestě a zabavit jí nějakými klidnějšími předspánkovými činnostmi tak, abych odvedla její pozornost od stýskání si po rodičích. Pokud půjde již o pozdní hodiny a Anička bude unavená a navečeřená, absolvuji s ní i večerní hygienu a v klidových aktivitách budeme pokračovat již v pyžámku a v postýlce.