Romana V.

Romana má zkušenosti s hlídáním dětí svých kamarádek i mladší sestřenice. Několikrát také nárazově hlídala malé chlapečky ve věku kolem jednoho roku. Nejlépe se ale cítí s dětmi do 8 let, obzvlášť s předškolními a mladšími školními dětmi. Ráda s nimi tvoří, kreslí, vystřihuje a lepí. Když je hezky, tráví s nimi čas venku. Zvládne pohlídat i dvě děti najednou a aktuálně hledá pravidelné hlídání.

Kromě dětí se Romana s láskou stará také o mazlíčky. V rodině mají jezevčíka, ale pravidelně hlídá psy přátelům, včetně temperamentních pejsků. Pejsky má moc ráda, ráda s nimi chodí ven a vyhovuje jí, že jí dávají denní režim. Upřednostňuje menší bytová plemena, ale zvládne i středně velké psy, a to klidně přes noc nebo na více dní, spíše u sebe doma. Nemá problém podat pejskovi léky, pohlídá i hlodavce, ale kvůli alergii nehlídá kočky ani plazy. Hlídání hledá jak pravidelné, tak nárazové. Romana je známá tím, že si ji pejsci rychle oblíbí.

Jak Romana zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

Nejlépe se svolením rodičů přinesu Aničce malý dárek (sladkost, malou hračku nebo něco, z čeho potom můžeme spolu tvořit), abych ji zaujala. Budu s ní mluvit o tom, kdo jsem, proč ji dnes hlídám a co spolu budeme dělat. Po seznámení se se jí zeptám, co by ráda dělala, jestli si chce třeba kreslit. Nechám ji, aby mi ukázala hračky a co ráda dělá. Kdyz bude hezky a budeme to mít s rodiči domluvené, půjdeme ven, například na hřiště, protože má Anička ráda pohyb. Jinak můžeme doma tancovat, hrát si, tvořit. Během celého dne dbám na její bezpečnost, aby jedla a pila a cítila se dobře. Samozřejmostí je čas na odpočinek.

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

Budu mluvit s oběma holčičkama o tom, že brát si bez dovolení hračky není pěkné, a že by se měly domluvit a třeba se střídat. Nebo druhou holčičku zapojím a zeptám se Aničky, jestli by jí dovolila pocukrovat její bábovku a chtěly si otevřít společnou pekárnu. Budu se snažit, aby si holčičky hrály spolu, ale aby se Anička necítila odstrčeně a nepochopeně.

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

Vysvětím Aničce, že jsou rodiče na cestě, ale zdrželi se a že je to moc mrzi, ale spěchají za ní co to jde, těší se na ni. Že na ně může počkat v postýlce, kde jí přečtu pohádku, aby jí to čekání lépe uběhlo. Případně se s rodiči domluvím, že si zavoláme, a nechám s nimi Aničku mluvit po telefonu, aby věděla, že jsou na cestě za ní.