Když je jich víc: Jak zvládnout hlídání více dětí najednou

23. září 2025, 7 min. čtení,

Přechod z hlídání jednoho dítěte na více nebude jednoduchý, ale pomůže vám získat cenné zkušenosti a schopnosti, které rodiny umí ocenit. V našem článku najdete užitečné tipy, jak si poradit s nejčastějšími výzvami a zajistit, aby byli všichni spokojeni – včetně vás!

Nepodceňujte přípravu

Příprava je polovina úspěchu! Dříve, než začnete se samotným hlídáním (hlavně, pokud jde o více dětí najednou), seznamte se s jejich rutinami, pravidly a vztahy.

Vyhnete se tak překvapením a zajistíte, že vše půjde hladce. Snažili jsme se vypíchnout několik důležitých věcí, které je třeba zjistit, než se vrhnete do akce:

Promluvte si s rodiči: Informujte se o denní rutině dětí, pravidlech a očekáváních. Zjistěte jejich přístup k výchově a disciplíně a co byste měli (nebo naopak neměli) dělat v konkrétních situacích. To je úplný základ, i když hlídáte jedno dítě a začne trochu zlobit.
Poznejte vztah mezi sourozenci: Jsou nejlepší přátelé nebo se pořád hádají? Zeptejte se rodičů, jak byste podle jejich představ měli zmírňovat případné hádky.
Bezpečnost na prvním místě: Poproste o kontaktní údaje na ostatní členy rodiny a lékaře. Doptejte se, zda mají děti nějakou alergii, abyste měli jasno, které z nich potřebuje speciální pozornost.

Buďte fér a věnujte se všem stejně

Vaším úkolem je nejen dohlížet na děti, ale taky je všechny najednou zabavit, aby jim chvilky s vámi byly co nejpříjemnější. S více dětmi to může být náročnější, zvláště pokud nemají stejné zájmy. Přinášíme pár nápadů, jak se připravit:

Aktivity přiměřené věku: Naplánujte si předem aktivity odpovídající věku dítěte. Například starší děti mohou pomoci mladším dětem vybarvovat nebo skládat lego. Taneční hry bývají skvělou zábavou napříč věkovými skupinami – nemusíte mít konzoli, stačí si je najít na YouTube a můžete tančit všichni spolu, tím si děti získáte o to víc.

Vyvážení pozornosti: Každé dítě občas potřebuje individuální pozornost. Je důležité včas rozpoznat, kdy ji poskytnout. Všem z dětí vyhraďte nějaký čas mezi čtyřma očima, aby cítily, že vám mohou důvěřovat. Jakmile uvidí, že je posloucháte a že jste tu pro ně, budou ochotnější spolupracovat.
Respektujte jejich prostor: Občas i děti potřebují svůj klid. Dovolte jim v tichu relaxovat nebo se věnovat samostatné aktivitě, když si to přejí. Samozřejmě, jen pokud jsou dostatečně velké a rodiče souhlasí. Někdy je to přesně to, co potřebují, aby si dobily baterky a cítily se šťastné.

I přes maximální snahu o spravedlivý přístup se někdy neshodám nevyhnete.

Jak řešit konflikty a neshody?

Když hlídáte sourozence, vězte, že sem tam k pár konfliktům a neshodám dojde. A je to naprosto normální. Děti často soutěží o pozornost a snaží si vybojovat svůj prostor. Jak se v takové situaci zachovat?

Zůstaňte neutrální: Přestože je přirozené postavit se někdy na stranu toho, kdo má pravdu, vaším úkolem je zůstat neutrální. Namísto toho, abyste se připojili k hádce, pomozte jim pochopit, jak se cítí druhá strana.

„Zřejmě jste si navzájem nechtěli ublížit, i když to tak mohlo působit. Možná pomůže společně strávit hezkou chvíli a uzavřít to v dobrém.”

Samozřejmě, pokud se věc zkomplikuje (např. dítě někoho udeří), pak jednoznačně zasáhněte.

Podporujte týmovou práci: Společné aktivity mohou být řešením ke snížení rivality. Vyberte činnost, při které umíte potlačit soutěživost. Naopak pro dosažení úspěchu je potřeba přičinění obou stran. Co tak si postavit bunkr z polštářů a dek? Na pořádné napnutí střechy je potřeba více rukou.
Nastavte hranice: Když se děti uklidní, sedněte si s nimi a vysvětlete jim, že násilí a urážky nejsou v pořádku. I při nesouhlasu se musí navzájem respektovat a vyslechnout. Naučte je, jak řešit konflikty nejen s ostatními, ale také v sobě, když emoce začnou být příliš intenzivní.

Co dělat, když se proti vám děti spojí?

Někdy můžete mít pocit, že proti vám děti kují pikle, a upřímně, občas tomu tak může být. Sourozenci se často chovají hůř, když jsou spolu.

Věděli jste, že?

Psychologický výzkum ukázal, že vzájemné interakce mezi sourozenci mohou podporovat negativní vzorce chování a riskantní aktivity.

Děti mohou někdy schválně dělat nepořádek – třeba jen ze zábavy, z nudy nebo proto, aby si mezi sourozenci připadaly důležitě.

V takových chvílích je klíčové zachovat klid. I když je to někdy těžké, právě váš vyrovnaný přístup vám pomůže mít situaci pod kontrolou. Umění zvládat vlastní emoce před dětmi je důležité – zvlášť když máte pocit, že vás zkouší nebo provokují.

Někdy umí děti v tandemu dovést dospělé téměř k slzám, to byste ale neměli dovolit. Jsou to jen děti, které rády řádí a nemají dostatečnou schopnost plně chápat důsledky svého chování.

Pokud je uvidíte schválně dělat věci, které mají zakázané, zkuste upoutat jejich pozornost a vyvolat v nich zvědavost. Zejména, pokud za to mohla hlavně nuda.

Nejdůležitější je být ve vašem přístupu konzistentní a zejména uplatňovat stejná pravidla, jako rodiče. To je cesta ke zkrocení malých rošťáků, když se z nich občas stanou malí rebelové.

Křičet „Dost!” nebo „Přestaňte!” má většinou za následek opačný účinek a zhoršení situace, neboť děti často rády dělají věci navzdory a testují hranice, pokud se cítí ohroženě nebo se změní jejich rutina.

Chvalte dobré chování

Odměňujte, když sourozenci spolupracují nebo se spolu o něco dělí. Je lepší vyhnout se materiálním odměnám, jako jsou sladkosti, zejména, pokud to odporuje instrukcím od rodičů.

Odměnou může být i pochvala, jako například:

„Dnes jste se chovali super a byli jste šikovní, zahrajeme si za odměnu vaši oblíbenou hru?”

Můžete si společně vyrobit tabulku pro sledování dobrých návyků. Vidět pokrok před očima zvýší motivaci dětí chovat se dobře a být hrdý na své úspěchy.

V tabulce můžete sledovat návyky, jako jsou:

🧸 Dělím se o své hračky
🏠 Uklidím si po sobě
💖 Respektuji pocity ostatních
👂 Poslouchám, když se mě někdo ptá

Pokaždé, když dítě udělá něco pozitivního, můžete mu do tabulky dát za odměnu pěknou nálepku. Je to nejen zábavná forma sledování pokroku, ale také rozvoje smyslu pro zodpovědnost a sebevědomí. A také je to motivuje, aby byly co nejlepší!

Žádné zvýhodňování

Ve vyšším počtu dětí můžete snadno narazit na žárlivost nebo pocit méněcennosti, a je jen na vás, abyste co nejvíce zabránili pocitu, že je jedno z dětí nespravedlivě upřednostněno.

Zajistěte, aby se každé dítě cítilo vyslechnuto, ale zároveň jim nelžete. Pravdivě chvalte obě děti za věci, které jim jednotlivě jdou a ve kterých jsou dobré.

Žárlivost jako součást emocionálního vývoje dítěte

Výzkum ukazuje, že pokud se děti cítí přehlížené ve prospěch sourozence nebo jiného dítěte, může se u nich objevit negativní chování – například výbuchy hněvu nebo silná potřeba neustálého kontaktu s rodičem či pečující osobou.

Stejná studie naznačuje, že projevy žárlivosti se nejčastěji objevují na konci prvního a začátku druhého roku života. To naznačuje, že děti začínají vnímat pozornost už v raném věku.

Jedním z osvědčených způsobů, jak podpořit rovnováhu a spravedlnost mezi sourozenci, je věnovat každému dítěti samostatný čas jen pro něj.

Zkuste třeba předstírat, že natáčíte televizní rozhovor a děti jsou vašimi hosty. Pokládejte otázky, naslouchejte, povzbuzujte je k vyprávění – pomůže jim to cítit se důležitě.

Buďte opatrní při chválení, aby se jedno dítě necítilo zanedbané.

Vyhněte se srovnávání a větám jako:

„Vidíš, jak jsi šikovný, ty se rozdělíš, na rozdíl od něj/ní.“

Místo toho zkuste:

„Moc hezky ses podělil o stavebnici, to bylo od tebe hezké. Věřím, že i sestřička ti ráda půjčí pastelky.“

Když podporujete férovost, vedete děti ke spolupráci, pomáháte budovat vztahy bez žárlivosti nebo pocitu opomíjení.

Co když je mezi dětmi velký věkový rozdíl?

Pokud hlídáte děti, které jsou si věkově blízké, může to být často jednodušší, protože si budou hrát spolu a vy jim nemusíte příliš zasahovat do hraní.

Na druhou stranu, pokud se staráte o děti s velkým věkovým rozdílem, například děti s rozdílem větším, než 5 let, je důležité dbát na více věcí.

Především prostor musí být přizpůsoben pro mladší dítě. Ujistěte se, že drobné hračky a předměty jsou mimo jeho dosah, aby se předešlo udušení nebo zranění.
Předměty jako pastelky, nůžky a další malé či ostré předměty mějte na vyvýšených místech, jako kuchyňský stůl, aby na ně dosáhlo jen starší dítě.
Mladší dítě bude pravděpodobně potřebovat více pozornosti. Aby to starší nemělo pocit, že je ignorováno, zapojte jej do péče o mladšího zábavnou formou. Můžete například říci:

„Co kdybychom si udělali přebalovací tabulku? Vždycky, když přebalím tvého brášku, můžeš do ní dát křížek.“

Nebo třeba:

„Co kdybychom spolu ohřáli sourozenci přesnídávku? A já ti zatím nakrájím nějaké ovoce.“

Je ale důležité domluvit se s rodiči, jakou roli má starší dítě v péči o mladší – aby pomoc byla přiměřená jeho věku a schopnostem.

Promluvte si s rodiči

Diskuse s rodiči po hlídání dětí je velmi důležitá pro oboustrannou spokojenost.

Je to úplný základ, který buduje důvěru a vytváří pevný základ pro dlouhodobou spolupráci. Zde je několik zásad pro úspěšnou komunikaci s rodiči:

Buďte upřímní: Po hlídání se podělte, jak to dopadlo. Buďte upřímní, pokud jde o výzvy, ale také zdůrazněte, co dobrého se stalo. Například, pokud se vám péče o 2 nebo 3 děti najednou z jakéhokoli důvodu zdála příliš náročná, neváhejte to říct.
Pobavte se o neshodách: Pokud došlo k neshodám mezi dětmi, promluvte si o tom, jak rodiče obvykle takové situace řeší a společně najděte nejlepší řešení.
Požádejte o zpětnou vazbu: Požádejte rodiče, aby si s dětmi promluvili a zprostředkovali své dojmy.

Na závěr – pokud se chystáte hlídat víc dětí najednou, zamyslete se, jestli máte dostatek zkušeností, fyzické energie (protože běhat mezi pokoji kvůli dětem je skoro jistota) a hlavně trpělivosti. Pokud jste si odpověděli „ano“ na všechny tři, není na co čekat – směle do toho!

Nebojte se výzev. Každý krok vám přinese nové zkušenosti – a kdo ví, třeba zjistíte, že zvládnete i malou školku!

Sdílejte tento článek