Tereza V.

Tereza je z Prahy, kde vystudovala základní školu. Vždy chtěla pracovat jako učitelka na základní škole, a tak si jako střední školu zvolila Pedagogické lyceum.

Hlídá děti svým přátelům, stará se o děti od jednoho roku do přibližně deseti let. Zkušenosti má také s doučováním - pravidelně doučuje holčičku ze třetí třídy, nejčastěji matematiku a češtinu.

Má dvě morčata a pejska - středního křížence, kterému je 11 let. Často chodí na procházky i s pejskem své kamarádky - čtyřletou kříženkou labradora, se kterou cvičí canicross.

Domluví se anglicky. Ve volném čase ráda chodí na procházky s pejsky, čte, kreslí nebo háčkuje psí šátky.

Jak Tereza zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

Náš společný den bych se snažila udělat tak, aby Aničce nechyběli rodiče a cítila se se mnou dobře. Byla bych jako její velká kamarádka, ale zároveň teta, co se o ní postará. Určitě bychom šly ven, jestli by Anička měla ráda pejsky a rodiče by s tím souhlasili, mohli bychom jít na procházku s mým pejskem, mohla by si s ním zkusit základní povely. Šly bychom na hřiště, kde by se potkala s dětmi a navazovala přátelství. Taky bychom si hrály například s panenkami, pokud by je Anička měla ráda, vymyslely bychom zajímavé hry, na paní doktorku, na učitelku ve škole, ale i vzdělávací hry podle věku a jejich schopností. Četly bychom knížku, ale když u toho nevydrží dlouho, Četly bychom hravějším způsobem, např.mluvení za plyšáky, že by taky "četly". Mohly bychom jet ale i na nějaký výlet po Praze. Na poznávací stezku v přírodě. Kdyby pršelo, tak bychom hrály deskové hry, ale hry s těmi panenkami a plyšáky. Podle toho co by ji bavilo a co by chtěla dělat.

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

Dojdu za holčičkou, která ji sebrala sítko a aby u toho byla i Anička, tak si vysvětlíme, že takhle se hračky neberou z ruky. Že se musí nejdříve zeptat, jestli si hračku může půjčit, že Anička má např. nedodělané bábovičky a je jí líto, že ji to holčička vytrhla z ruky. Tak bych si vzala sítko zpátky, nechala Aničku dodělat bábovičky a pak bych nechala Aničku, aby s klidem předala holčičce sítko.

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

Nejdřív ujistím rodiče, že u Aničky počkám do jejich návratu. Aničce vysvětlím, že se rodiče zasekli v koloně, kde jede hodně aut a přijedou později. A že tu s ní ještě budu. Uložím ji do postýlky, aby nebyla přetažená a povídala bych si s ní, aby věděla, že rodiče opravdu přijedou, povídaly bychom si i s plyšáky, o tom, jak si den užila, s čím by si příště chtěla hrát víc a co by naopak příště dělat nechtěla. Třeba bychom si i přečetly něco z knížky nebo poslouchaly dětské písničky, které hrají ve školce, kam chodí.