Kristýna je z Opavy. Odjakživa ji bavila jakákoli práce s dětmi a věděla, že jednou chce být učitelkou. Vystudovala tedy pedagogycké lyceum, na kterém odmaturovala z pedagogiky, psychologie a výtvarné výchovy. Nyní dálkově studuje na univerzitě dvojobor Učitelství výtvarné výchovy a Psychologie pro střední školy.

Má za sebou praxe ve školní družině, vyzkoušela si práci asistenta pedagoga a pracovala i v dětském koutku, kde se starala o děti od tří let. V létě se účastní příměstských táborů. Má pejska - jorkšíra. Hlídá pejsky, kočičky a andulky.

Domluví se anglicky. Ve volném čase ráda maluje nebo cestuje a věnuje se také focení, které studuje na pražské akademii.

Jak Kristýna zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

Nejdřív bych s Aničkou vyzkoušela hlídat sama doma, v jejím domácím prostředí a hrála s ní jednodušší společenské hry nebo bych s ní skládala nejrůznější skládačky nebo bych ji vymyslela hru, která rozvíjí dětské myšlení, paměť, řeč. Později když bychom se poznaly a věděla jsem, že je se mnou Anička ráda, vzala bych ji ven na hřiště, protože ji baví pohyb. Mohly bychom spolu skákat přes švihadlo, házet nebo kopat si s míčem, kreslit křídami panáka a následně v něm skákat nebo bychom si udělali kratší výlet do přírody.

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

Holčičce řeknu, že není sítko její a že ho nemůže Aničce jen tak bez dovolení sebrat z ruky, že se musí nejdřív zeptat a až potom si smí sítko vzít. Když se holčička stále nezeptá a nereaguje, vysvětlím Aničce, že si můžou hrát i spolu a může se o sítko s holčičkou podělit. Budu se Aničku snažit utěšit a popřípadě, pokud druhá holčička nebude reagovat, najdu ji jinou “náhradní” hračku, abych ji zaměstnala a Anička na sítko zapomněla. Když bude dál brečet, řeknu mamince nebo tatínkovi druhé holčičky, jestli by mohli sítko Aničce vrátit.

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

Vysvětlím Aničce celou situaci a uklidním ji tím, že rodiče už jsou na cestě k ní. Pokud to bude možné, předám telefon Aničce a maminka ji vysvětlí, co se stalo, proč ještě není doma a kdy dorazí. Zvládnu s ní hygienu a potom se ji budu snažit uspat tím, že ji přečtu pohádky z knihy nebo ji pustím nahrávku pohádky. V případě, že by neusla a byla stále nervózní ji nechám vzhůru , budu se ji stále snažit uklidnit a popřípadě s ní zůstanu na místě, dokud rodiče nedorazí domu. Určitě bych nikdy nenechala dítě doma samotné.