InspiraceHlídání dětíSeparační úzkost u dětí

Separační úzkost u dětí: Jak překonat strach z odloučení během hlídání

  11. leden 2024,    4 min. čtení,
Bouchnutí dveří a hysterický pláč dítěte. Noční můra každého rodiče. Strach z odloučení od dítěte je naprosto přirozenou součástí života každého rodiče. Stejně tak jako separační úzkost dítěte. Nejedná se o žádnou novinku, naopak o přirozený vývoj. Jak se se strachem z odloučení vypořádat?

Co to znamená separační úzkost?

Separační úzkost se začíná objevovat nejčastěji kolem 8. měsíce věku dítěte. Jedná se o stav, kdy dítě projevuje nadměrný strach a úzkost v době odloučení od člověka, se kterým má vybudovanou silnou emoční vazbu. Nejčastěji se jedná o matku a dítě. 

Separační úzkost u miminka se může projevit ale také později kolem 18. měsíce nebo během nástupu do školky. U některých dětí se nemusí projevit nikdy.

Jak se projevuje?

Dítě projevuje strach vůči cizím, ale i známým lidem, se kterými se nevídá denně. Je závislé na blízkosti matky a v moment, kdy odejde z jeho dohledu, začíná projevovat stavy úzkosti a pocity strachu. Tento stav je nejčastěji doprovázen hysterickým pláčem a křikem. Mohou se však dostavit i jiné fyzické příznaky jako jsou bolesti břicha, hlavy nebo nevolnost.

Je to pouze dočasné

Separační úzkost je pouze dočasná. Jedná se o jev, který doprovází děti během jejich vývoje a časem ustoupí. Pokud by separační úzkost neustupovala je vhodné vyhledat odborníka a problém řešit. (Zdroj: Unicef)

Jak můžete pomoct dítěti překonat strach z hlídání?

Strach je přirozenou součástí našich životů. Nejčastěji nás doprovází v situacích, kdy zažíváme něco nového, neobjeveného a nejistého. Stejně tak se může projevit před prvním odloučením od dítěte. Není nic efektivnějšího, než se na tyto situace připravit předem. Jak na to?

Začněte brzy

Nastal čas hlídání? Není nic lepšího než začít s dostatečným předstihem. Pokud máte vybranou hlídačku začněte ji s dítětem seznamovat co nejdříve. Začít budovat vzájemný vztah ještě před prvním hlídáním, je důležité.

Vybudujte vzájemnou důvěru

Hlídačka musí sednout nejen vám, ale hlavně dítěti, které s ní bude trávit čas, když jste mimo domov. Vybudovat vzájemnou důvěru mezi dítětem, hlídačkou a vámi chce čas. Zkušební hlídání, během kterého jste doma může být správným krokem.
Zapojte hlídačku do bežných činností, které bude vykonávat v době vaší nepřítomnosti. Dítě si začne zvykat, že věci, které běžně děláte vy, může dělat i někdo jiný. Trénujte také vaši nepřítomnost, kdy dítě necháte s hlídačkou o samotě, ale budete k dispozici v jiném pokoji. 

Nastavte si rutinu

Rutina a rituály během dne nám dodávají pocit jistoty, že věci fungují. Vyvolávají v nás pocit klidu, že jsou věci tak, jak mají být. Z tohoto důvodu je důležité si vytvořit i rutinu během hlídání, která dodá jistotu nejen dítěti, ale také vám, že věci fungují tak, jak mají. Dítě s rutinou získá jistotu, že po jednotlivých rutinních aktivitách se znovu shledáte. 

Prodlužujte postupně

Začít s hlídáním přes noc není ideální varianta. Naopak zkuste hlídání v kratších intervalech a postupně délku hlídání navyšujte. Příliš dlouhé hlídání na začátek by naopak mohlo vyvolat opačný efekt, kdy by dítě dostalo ještě větší strach z toho, že ho znovu opustíte na tak dlouhou dobu.

Prostředí, kde se cítí bezpečně

Pro hlídání zvolte prostředí, kde se dítě cítí v bezpečí. S největší pravděpodobnosti to bude u vás doma. Cizí prostředí by v dítěti mohlo naopak vyvolat další pocity nejistoty a strachu, což rozhodně nechcete.
Tatínkové nesou separační úzkost mnohdy těžce a často se neubrání žárlivosti. Dítě se z jejich náruče odtahuje a chce jít za matkou. Věřte, že postupem času se situace obrátí a naopak maminka bude mít tendenci žárlit na zbožňovaného tatínka.

Nastal čas se rozloučit a odejít

Seznamovací a testovací fázi máte úspěšně za vámi, teď nastal moment, na který se připravujete. Odejít. Nechat dítě samotné s hlídačkou. Jak odchod zbytečně nekomplikovat? Udělejte ho co nejrychlejší a nejplynulejší.

  • Rozlučte se krátce a rychle
    Neprodlužujte loučení déle, než je nutné. Objetí, pusa a ujištění že se vrátíte je dostatečné. Čím více budete rozloučení protahovat, tím víc se na vás dítě začne upínat a uvědomovat si, že ho opouštíte. 
  • Dejte najevo, že mu věříte
    Pozvbuďte ho v hlídání. Dejte dítěti najevo vaši víru, že to zvládne. Můžete ho namotivovat na drobnou odměnu, která ho bude čekat potom, co se vrátíte. Nedoporučujeme ale systém odměn praktivat pravidelně nebo často. Hlídání by mělo být přirozenou součástí a nemělo by stát na formě odměňování. Pro začátek však může pomoct.
  • Nevracejte se!
    Jakmile za sebou jednou zabouchnete, zakažte si se vracet. A to i v případě pokud slyšíte pláč. Je důležité tuto fázi překonat a odejít. Pláč ve většině případech po několika minutách přejde. Pro váš klid v duši se můžete domluvit s hlídačkou, že vás bude informovat o tom, jak hlídání probíhá.
  • Hlavně v klidu
    To nejdůležitější nakonec. Hlavně klid. Nestresujte se ze situací, které neovlivníte. Začátky bývají nejtěžší. Jak pro rodiče, tak i děti. Čas a vzájemná spolupráce jsou klíčem k překonání strachu z hlídání.
Je nutné nezapomínat také na to, že v jedné roli jste rodičem, ale v druhé také manželkou, partnerkou, sestrou nebo kamarádkou. Člověkem, který potřebuje čas také pro sebe a své blízké. Neberte odloučení od dítěte jako něco, co byste si měli vyčítat nebo se tím trápit.

Separační úzkost je přirozenou součástí života dítěte a odloučení rodiče od dítěte je jeden z nevyhnutelných milníků pro začlenění dítěte do sociálního života.